OBECNÍ ZPRAVODAJ LAŽIŠTĚ jaro 2017 Vážení spoluobčané,mé úvodní slovo starosty v  letošním prvním vydání našeho zpravodaje nemohu věnovat nikomu jinému než panu kardiná- lu Miloslavu Vlkovi.Dne 18.března 2017 nás zasáhla smutná zpráva o úmrtí největšího Čecha posledních desetiletí.XXXXXXXX XXXXXXXX XXX stanul v čele české katolické církve krátce po pádu totalitního režimu.Do té doby byl jedním z nejodvážnějších buditelů „duchovního disentu“ a získal si věhlas i v zahraničí.V roli kardinála musel řešit celou řadu problémů,s nimiž se musela osvobozená církev po revoluci potýkat.XXXXXXXX XXX se narodil v jihočeské obci Líšnice XX.května roku XXXX.V roce 1952 dokončil studium na českobudějovickém Jirsíkově gymnáziu maturitou.Další studia mu byla za hlubo- ké totality zakázána,proto nastoupil rovnou do továrny Motor Union v Českých Budějovicích,kde pracoval jako řadový děl- ník.O rok později zahájil povinnou dvouletou službu u armády ve Dvorech u Karlových Varů.Jakmile se vrátil do civilu,podařilo se mu dostat na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze,kde studoval obory latinu a archivnictví.Studia zakončil státní zkouškou z archivnictví a v roce 1960 promoval.Následující čtyři roky se věnoval svému oboru.Jako archivář pracoval v Okresním archívu v Třeboni,v Jindřichově Hradci,Okresním a Městském archívu v Českých Budějovicích,kde se později stal ředitelem.Celá řada jeho odborných článků se objevovala během tohoto období v různých periodikách.V době politického uvolnění vstoupil v roce 1964 na Cyrilo- metodějskou bohosloveckou fakultu v Litoměřicích.Po čtyřech letech studií byl pak v Českých Budějovicích vysvěcen na kněze.Takřka ihned poté jej povolal do svých služeb českobudějovický XXXXXX XXXXX XXXXXX,který ho jmenoval svým sekretářem.Za na- stupující normalizace se ale záhy stal jeho vliv a působení trnem v oku komunistické administrativy,která se jej následně snažila odklidit na méně významná působiště.V roce 1971 byl církevním tajemníkem přeložen do malé farnosti Lažiště a Záblatí na Šu- mavě,po roce pak byl za trest přestěhován do Rožmitálu pod Třemšínem.Ani tato opatření však politické autority neuklidnila a v roce 1978 mu odebraly státní souhlas k veřejnému výkonu kněžské služby.Vlk se pak stáhl do církevního podzemí.Z kádrového posudku Miloslava Vlka: „Vlk jest povahy zákeřné,schází se a vyhledává inteligenci,pro- jevoval se jako zaujatý nepřítel našeho socialistického zřízení,má veliké vztahy ke kněžím,kteří jsou oddaní Vatikánu,sám jest jeho věrným služební- kem.Státní orgány ne- uznává a jedná s nimi jen v  nejnutnějších potřebách.Při pro- jednávání úředních záležitostí jest nutné být dobře obeznámen s projednávanou zále- žitostí,neb Vlk jest zá- ludný,církevní zákony a záležitosti zná velmi dobře a  pro církevní hierarchii se snaží zís- kat maximum.“ Během svého půso- bení v podzemní círk- vi se podle svých slov zúčastňoval tajných křesťanských schůzek,které se mnohdy kona- ly na chalupách v lesích a na horách.I tak získal v církevních kruzích věhlas i za hranicemi.Svědčí o tom například událost,k níž došlo ve východním Německu,kde v roce 1986 přijal Vlka společně se skupinou českých katolíků na mezinárodním setkání XXXXXXXX XXXXXXX XXXXXXX.Kardinál předem odmítl dodržet zvyk nechat si políbit ruku od níže postaveného v církevní hierarchii,namísto toho políbil na znamení úcty ruku XXXXXXXXX XXXX.Navzdory zákazu své kněžské povolání vykonával nadále.Na ulici ho coby myče oken vyhledávali zejména mladí lidé s žá- dostí o zpověď.Nejprve zpovídal na lešení v ulici Magdalény Rettigové,jakmile se však o místu tajných setkání dověděla StB,začal zpovídat přímo v přilehlé budově Krajského soudu,kde tou dobou byly za podobnou „podvratnou činnost“ vynášeny vysoké tresty.Na přímluvu kardinála XXXXXXXXX XXXXXXX mu bylo začátkem roku XXXX vráceno povolení ke kněžské činnosti a až do Sametové revoluce i krátce po ní působil v několika menších farnostech.V únoru roku 1990 byl jmenován českobudějovickým biskupem a rok nato se stal nástupcem Tomáška,arcibiskupem pražským a českým primasem.Od roku 1991 stál také po devět let v čele čes- ké biskupské konference.Kardinálem ho jmenoval XXXXX XXX XXXXX II.XX.listopadu XXXX,jako krédo si zvolil „Aby všichni byli jedno“.Pokračování na straně 2 Vážení spoluobčané,XXXXXXXX XXX - Lažiště XX.X.XXXX mé úvodní slovo starosty v letošním prvním vydání našeho zpravodaje nemohu věnovat nikomu jinému než panu kardinálu Miloslavu Vlkovi.Dne 18.března 2017 nás zasáhla smutná zpráva o úmrtí největšího Čecha posledních desetiletí.XXXXXXXX XXXXXXXX XXX stanul v čele české katolické církve krátce po pádu totalitního režimu.Do té doby byl jedním z nejodvážnějších buditelů "duchovního disentu" a XXXXXX si věhlas i v zahraničí.V roli kardinála musel řešit celou řadou problémů,s nimiž se musela osvobozená církev po revoluci potýkat.XXXXXXXX XXX se narodil v jihočeské obci Líšnice XX.května roku 1932.V roce 1952 dokončil studium na českobudějovickém Jirsíkově gymnáziu maturitou.Další...