Vyhodnocení rozvojového potenciálu obce mezno a posouzení potřeby rozvojových ploch bydlení
<br>
<br>
<br>
Duben 2013
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
Vyhodnocení rozvojového potenciálu obce mezno a posouzení potřeby rozvojových ploch bydlení
<br>
<br>
<br> Zpracoval:
RNDr.XXXXXXXXX XXXXXX
Mazurská XXX
XXX XX Praha X
matyas.40@seznam.cz
<br>
<br>
<br>
<br>
Duben 2013
<br>
Úvod   1
A.Návrh – hlavní závěry   2
B.Odůvodnění – sídelní a sociálněekonomické charakteristiky   5
1.Rozvojové předpoklady obce Mezno ve vztahu
k Politice územního rozvoje ČR   6
2.Předpoklady rozvoje ve vztahu k Zásadám územního rozvoje
Středočeského kraje   6
3.Sociálně ekonomické charakteristiky obce Mezno
a jejího správního území   7
3.1.Poloha a širší vztahy   7
3.2.Demografická analýza obce Mezno   9
3.3.Domovní a bytový fond,bydlení,bytová výstavba 16
3.4.Současný charakter zástavby a využití vhodných pozemků
pro výstavbu rodinných domů 24
3.5.Rekreační funkce a její rozvoj 29
3.6.Technické vybavení sídel 29
3.7.Vyhodnocení rozvoje ekonomické základny obce
a využití rozvojových ploch pro výrobu,skladování
a řemeslné činnosti navržených územním plánem a jeho změnami 30
3.8.Možnosti sociálně ekonomického rozvoje zázemí obce <,>
zejména sídelní aglomerace Tábor – Planá nad Lužnicí,Votic <,>
Benešova a pracovní vazby na tato města
a vazby na jejich občanskou vybavenost a služby 32
<br>
Grafické přílohy
Fotodokumentace
<br>
<br>
ÚVOD
Zpracování demografické studie obce Mezno bylo vyvoláno potřebou dát odborný podklad pro zpracování územního plánu obce a zejména posoudit reálnost navržených rozvojových ploch bydlení ve fázi prací na tomto územním plánu.Studie tak poskytuje základní představu o možném rozvoji Mezna a dalších částí této obce <.>
Vzhledem k tomu,že řešená problematika je podstatně širší,než může poskytnout pohled na problematiku obyvatelstva a jeho bydlení,je rozšířena i na další oblasti sociálně ekonomického rozvoje obce <.>
Studie se zabývá vyhodnocením rozvojových možností širšího zázemí obce a snaží se reflektovat vlivy budoucí dálnice D3 Praha – České Budějovice – Linec a rekonstruovaného železničního koridoru tratě č.220.Na základě předpokládaného demografického vývoje uvádí ve třech variantách výhledovou potřebu výstavby bytů
– rodinných domů <.>
Zpracovatel je si vědom toho,že skutečný vývoj se může od předpokladů odvozených z optimálního vývoje lišit,přesto se domnívá,že podobné úvahy mohou prospět potřebám rozvoje obce a proto by měly být zpracovávány,nejlépe již jako integrovaná část územního plánu <.>
<br> 32
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br> A.Návrh – hlavní závěry
A <.>
Návrh – hlavní závěry
Podobně jako v územně plánovací dokumentaci je provedeno shrnutí hlavních výroků,zjištění a doporučení <.>
Územní plán jako nástroj pro řízení rozvoje území nese v sobě od své podstaty některá rozporná ustanovení.Na jedné straně se snaží o navržení optimálního rozvoje území,na druhé straně musí respektovat celou řadu legislativních podmínek stanovených ve stavebním zákonu č.183/2006 Sb.Vyrovnat se všemi požadavky pak není lehké <.>
Obec Mezno,ač má příznivou polohu při silnici I/3 a dálnici D3,která ji zatím spojuje jen s Táborem,protože úsek Mezno – Tábor je již zprovozněn a železniční trati 220,má své problémy dané především nízkým stupněm ekonomického rozvoje.Území je řídce osídlené,nemá příznivé podmínky ani pro zemědělskou výrobu,ani pro průmyslovou výrobu a industrializace padesátých a šedesátých let se mu tudíž vyhnula,i když přinesla významné impulsy do rozvoje Táborské aglomerace,Votic a Benešova a v podstatě i do Mladé Vožice.Správní území obce Mezno se na těchto industrializačních počinech mohlo podílet pouze jako zdrojová oblast pracovních sil formou vyjíždění za prací.Vzdálenost cílů vyjíždění za prací byla velká a i to vedlo k tomu,že se počet obyvatel obce rychle zmenšoval a nepomohlo XXX to,že zde vznikla prakticky ve všech sídlech velká zařízení zemědělské velkovýroby a především plošně velmi rozsáhlý areál v Meznu.Tím,že se obci vyhnula také komplexní bytová výstavba a XXX výstavba bytů pro potřeby pracovníků bývalého JZD nebyla vůbec rozsáhlá,obyvatelstvo bylo,pokud jde o zajištění bydlení,odkázáno na vlastní síly.Vzhledem k zemědělskému charakteru území se zde stavělo velmi málo bytů v řádu kolem deseti bytů v rodinných domech,případně v bytových domech za desetileté období.Pokud se bytů postavilo více,jako v období 1971 – 1980,byl efekt této výstavby snížen rozsáhlým odpadem bytového a domovního fondu,který se počal využívat především k rekreačním účelům <.>
Obyvatelstvo Mezna však projevuje spjatost s územím a v poslední době projevuje zájem o výstavbu rodinných domů,protože oceňuje stále více bydlení v klidném a zdravém venkovském prostředí.Přicházejí i rodiny z jiných obcí a měst se zájmem o výstavbu rodinného domu v Meznu a jeho částech obce a to i z důvodu,že jsou zde levnější stavební parcely a výstavba není tak finančně náročná jako ve velkých měste...