1
<br> Obecní zpravodaj
Obec XXXX XXXXX XXXX
<br> ZVYKY A POVĚRY VELIKONOČNÍ
<br> Velikonoce
<br> Velikonoce či pascha jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem,který je oslavou zmrtvýchvstání
Ježíše Krista,k němuž podle křesťanské víry došlo třetího dne po jeho ukřižování v blízkosti významného
židovského svátku pesach,který je památkou vysvobození Izraelitů Hospodinem z egyptského otroctví.V
západní křesťanské tradici Velikonoce připadají na neděli po prvním jarním úplňku,tedy
na měsíc březen či duben.Slovanský název svátku,Velikonoce,se vztahuje na "velkou noc",v níž byl Kristus
vzkříšen <.>
<br> K Velikonocům se váže naděje věřících na duchovní obnovu života.Pro mnohého člověka zůstává
smysl svátků XXXX s velikonočním tajemstvím skryt anebo stojí ve stínu Vánoc,které dnes znamenají dominantu
roku.Snad je to tím,že se část lidské společnosti po mnoho generací odklání od hledání duchovních hodnot a
směřují jinými cestami <.>
<br> Věřící slaví Velikonoce jako svátky vykoupení,svátky naděje.Velikonoční slavností Zmrtvýchvstání
Páně každoročně vrcholí liturgický rok křesťanů.Současně je to období,v němž se koncentroval duchovní
základ lidové kultury.Pojetí Velikonoc se tedy podle místa,prostředí a času různí <.>
<br> Církev dala velikonočním přípravám a oslavám v kostele (cyklus zabírá 40 + 50 dní) řád a reformami
napravovala odklánění obřadů od biblického času a smyslu Velikonoc.Jejich příprava začíná na Popeleční
středu,tj.40dní předem,které pro křesťana znamenají šest neděl koncentrace,pokání,půstu.O páté neděli
postní (Judica,Smrtná či Smrtelná neděle) se v katolickém obřadu poprvé připomíná Kristova smrt.Šestá
neděle (poslední,postní neděle) je Květná (Palmarum),jíž počíná velikonoční Svatý týden (Velký,pašijový
týden).Jeho obřady určuje liturgie: podle ní spočívá těžiště Velikonoc ve třech dnech – Zelený čtvrtek,Velký
pátek a Bílá sobota.Velikonoce i liturgický rok vrcholí slavností Zmrtvýchvstání Páně na Bílou sobotu <.>
<br> Svatý týden
<br> Ze všech svátků mají Velikonoce nejdelší přípravné období.Vrcholí ve Svatém týdnu,nazývaném podle
biblického příběhu umučení Ježíše také Pašijovým nebo Velkým týdnem <.>
<br> Začíná Květnou nedělí,graduje svatým třídenním,tj.Zeleným čtvrtkem,Velkým pátkem a Bílou
sobotou,končí před slavností Vzkříšení <.>
<br> Jako příprava ke spoluúčasti člověka na velikonoční obnově je Svatý týden období výlučné.Jsou to dny
očisty skutečné i symbolické a dny střídmosti,půstu,klidu,ticha i mlčenlivosti,soustředění <.>
Posvátný charakter těchto dní umocňují lidové tradice svěcení jara (zvláště obyčeje zaměřené k ochraně
budoucího živobytí a zdraví rodiny),dává váhu projevení lásky,milosrdenství,spoluúčasti darem <.>
<br> Modré pondělí: Na Modré pondělí dětem a studentům začínaly jarní prázdniny <.>
<br> Šedivé úterý: V tento den hospodyně uklízely a vymetaly pavučiny.Ani jeden z těchto dvou dnů nebyl nijak
výjimečný z hlediska lidových zvyků.Větší roli hrály dny následující <.>
<br> Popeleční středa: Také Škaredá - Jidáš ten den na Ježíše žaloval,Sazometná - vymetávali se saze z komína.V
tento den se nemá podle lidové pověry nikdo škaredit,protože by mu to mohlo vydržet každou středu v roce <.>
<br> Zelený čtvrtek: Tento den byl dnem odpuštění.Rodiny se modlily a všichni se omyli rosou,která bránila
onemocnění šíje a dalším nemocem.Uklízelo se a smetí se odnášelo na křižovatku cest,aby se nedržely v
<br>
<br> 2
<br> domech blechy.Aby stavení opustil hmyz a myši,zvonilo se paličkou o hmoždíř.Na Zelený čtvrtek utichaly
zvony - "odlétaly do Říma".Znovu se rozeznívaly na Bílou sobotu.Místo zvonů se však ozývaly ve vsích
dřevěné řehtačky a klapačky - "klapání".V odpoledních hodinách se scházeli chlapci a dívky a říkali říkanky
o Jidášovi.Dodneška se právě tento den objevuje na pultech pečivo - "jidáše",které se i dříve podávalo
namazané medem <.>
<br> Velký pátek: Toto byl den hlubokého smutku a dodržoval se přísný půst - na památku ukřižovaného Ježíše
Krista.Také výzdoba kostelů byla tento den chudá a písně se zpívaly bez doprovodu varhan.Někde i na Velký
pátek nahrazovaly řehtačky hlas zvonů a oznamovaly poledne a ranní i večerní klekání.Chodilo se s velkým
hlukem po vesnici,děti s řehtačkami honily Jidáše.Nemělo se pracovat na polích (hýbat se zemí),nemělo se
prát prádlo.Přesto symbolem Velkého pátku byla voda - tou se lidé omývali pro zdraví,vykrápěl se chlév a
omývala zvířata.Také se tento den děly zázraky - zem se otevírala,aby ukázala své poklady <.>
<br> Bílá sobota: Ještě před východem slunce se muselo uklidit,vybílit stavení,vymetalo se novým koštětem.Pekly
se mazance,beránci a také chléb.Vše se chystalo na Boží hod velikonoční.Chlapci pletli pomlázky z vrbových
proutků,vázaly se březové větvičky a zdobila se vajíčka <.>
<br> Boží hod velikonoční: Ze soboty na neděli došlo ke zmrtvýchvstání Ježíše Krista.Noc byla označována za
"velkou" - a odtud název Velikonoce.V neděli se také začala jíst tradiční velikonoční jídla - vejce,mazanec <,>
beránek,víno a chleba.Tento den byl ...