LÝKOŽROUTI (KÚROVCI) — VÁŽNÁ HROZBA PRO SMRKOVÉ LESY!
<br> Dlouhodobý srážkový deficit negativně působí na vitalitu lesních porostů,zejména pak smrkových (mají plochý kořenový systém pronikající pouze několik decímetrů do půdy),což ovlivňuje obra- nyschopnost proti různým škodlivým organismům,především pak podkornímu hmyzu,tedy i kůrovcům.Extrémně XXXXX XXX XXlX způsobil významné oslabení smrkových porostů,což se zřetelně projevilo nárůstem napadených stromů a porostů kůrovci.Vý- znamné poškození suchem lze přitom očekávat i v následujících letech <.>
<br> Opatření proti zamezení vzniku škod jsou zakotveny v legislativě,takže v případě jejich nedodržení mohou následovat sankce,což je jistě nepříjemné.Každý vlastník musí dle zákona o lesích (č.289! I 995 Sb.) avyhlášky o ochraně lesa (č.l0 III 996 Sb <.>,v platném znění) provádět taková opatření,aby zabránil působení škodlivých činitelů,tzn <.>,že musí škůdce moni- torovat & evidovat,preventivně bránit jejich vývoji a šíře- ní a v případě vzniku škod provést taková opatření,která zabrání dalšímu šíření škůdce a vzniku dalších škod.V pří— padě napadení stromů kůrovci musí tyto stromy ihned vytěžit a náležitě asanovat.Na smrku jsou nejnebezpečnější lýkožrout smrkový (lps typographus),lýkožrout severský (lps duplicatus) a lý- kožrout lesklý (Pityogenes chalcographus) <.>
<br> Co to jsou kůrovci?
<br> Brouci,jejichž vývoj (vajíčko-larva-kukla-dospělec) probíhá v lýku pod kůrou napadených stromů.Žírem dospělců a larev v lýku vzniká typický požerek.Žír vážně poškozuje vodivá pletiva na- padeného stromu a při silném napadení vede k jeho odumření <.>
<br> Lýkožrout smrkový (cca 5 mm) napadá především čerstvě od- umřelé dříví (polomy,vytěžené dříví v porostu nebo na skládkách),dále pak oslabené stojící stromy (např.suchem) a při přemnože- ní i zdravé stojící stromy.Vývoj probíhá pod kůrou na kmenech
<br> Dospělec lýkožrouta smrkového
<br> dospělých smrků s výjimkou jejich vrcholku (nejčastěji od stáří 60 let,výjimečně i mladších).jeho vývoj trvá obvykle 6 — lO týdnů,v závislosti na teplotě <.>
<br> '.-.<.> v ».ws—:* „1.2% "'
<br> v l '1,<.> g ','“ ' \,<,> “" <.>,<.> ' "' =*.v,":=—a_n- !S- :.„či - o: _; —__ - _ _ „
<br> )?“
<br> zi'b': "Qt,_ <,>
<br> J_„jr _ _
<br> Rozvinutý požerek lýkožrouta smrkového
<br> Lýkožrout severský (cca 4 mm) škodí především na Moravě a ve Slezsku,je velmi podobný předchozímu druhu,zpravidla ívčet- ně délky vývoje.Napadá však pouze stojící stromy,a to v koruno- vé.slabší části kmene <.>
<br> Lýkožrout lesklý (cca 2 mm) se vyvíjí pod kůrou větví sta- rých smrků,ve vrcholové čás- ti koruny nebo na mladých stromcích; na kmeni dospělých smrků ve střední a spodní části se vyskytuje méně často.Vývoj trvá 6 — l0 týdnů <.>
<br> Požerek lýkožrouta lesklého
<br> Identifikace napadených stromů
<br> Na stojících stromech je prvním symptomem přítomnost drtinek na patě kmene.Na kmeni se objevují závrty,doprovázené často výrony pryskyřice (pozor: v případě oslabení suchem k tomuto smolení často nedochází).Posléze dochází k barevným změnám jehličí,které postupně rezne a opadává.Dochází také k opadávání kůry,napřed na malých ploškách,později prakticky na celém kmeni.Napadené stromy již nelze zachránit,je nutné je urychleně pokácet a následně asanovat.Na ležících stromech se nacházejí závrtové otvory,vedle kterých se objevují hromádky rezavých drtinek <.>
<br> ?? ' :.na *? „:
<br> Drtinky na patě stojícího stromu
<br> v„
<br> Drtinky na leZICim kmenu
<br> Zásady ochrany lesních porostů proti kůrovcům
<br> Zásady ochrany lesních porostů proti škodlivému působení kůrovců lze obecně shrnout do tří bodů (a také je třeba je dů- sledně dodržovat):
<br> > odstraňování atraktivního materiálu pro vývoj kůrovců z lesních porostů (preventivní opatření);
<br> > soustavné vyhledávání a asanace napadeného dříví před výletem kůrovců;
<br> > dočištování ohnisek žíru pomocí odchytových zařízení (Iapáky,otrávené lapáky,feromonové lapače) <.>
<br> Preventivní opatření
<br> Prevence spočívá zejména v odstraňování atraktivního materiálu pro namnožení kůrovcůjde především o včasné zpracování polo- mového dříví a odstranění dříví z těžby <.>
<br> Lapáky
<br> Lapák je pokácený a odvětvený strom,podložený (aby brouci mohli využít celou plochu kmene) a zpravidla zakrytý větvemi (zpomalení vysychání kůry).Kácí se před předpokládaným začát- kem rojení,tj.zpravidla do konce března.Lapáky se musí kontro- lovat,a to především z důvodu jejich obsazení,aby bylo možné včas přikácet další lapáky.Ty se přikacují,je-li lapák plně obsazen (cca l závrt na | dm2 v nejhustěji napadené části kmene).Sou- časně se kontroluje vývoj lýkožroutů,aby bylo možné lapáky včas
<br> asanovat <.>
<br> Lapák zakrytý větvemi
<br> Feromonové lapače
<br> Feromonový lapač je umělohmotná past,ve které je vyvěšen je- den feromonový odparník.Lapače stavíme opět na ohrožená mís- ta (kůrovcová ohniska,kde se lýkožrout v předchozím období vy- skytoval,čerstvé kalamitní holiny,osluněné porostní stěny apod.).Feromonové l...

1
<br>
<br>
<br>
<br>
Sekce lesního hospodářství
Odbor hospodářské úpravy a ochrany lesů
<br>
<br>
<br> Doporučená opatření v ochraně lesa
<br> proti lýkožroutu smrkovému (Ips typographus L.),lýkožroutu severskému (Ips duplicatus
<br> Sahlb.) a lýkožroutu menšímu (Ips amitinus Eichh.) – dále jen „kůrovci“
<br>
<br>
1.Celoročně důsledně vyhledávat,vyznačovat a včas vytěžit a účinně asanovat (včetně
<br> odvozu dříví z XXXX ke zpracování) dříví nově napadené kůrovci a spolupracovat se
<br> svým odborným lesním hospodářem,který zabezpečuje vlastníku lesa odbornou
<br> úroveň hospodaření v lese <.>
<br> 2.Dříví napadené kůrovci zpracovat nebo odvézt z XXXX ke zpracování nebo jinak
<br> účinně asanovat nejpozději do 31.března; v lesních porostech,které alespoň
<br> částečně zasahují do polohy nad 800 m nadmořské výšky,do 30.dubna běžného
<br> roku <.>
<br> 3.Veškeré polomy,vývraty a ostatní hmotu atraktivní pro rozvoj kůrovců vzniklou
<br> do 31.března vytěžit,zpracovat a odvézt z XXXX ke zpracování nebo asanovat
<br> nejpozději do XX.května; v lesních porostech,které alespoň částečně zasahují do
<br> polohy nad 800 m nadmořské výšky,do 30.června běžného roku.Tuto hmotu je
<br> zároveň vhodné využít jako lapáky <.>
<br> 4.Pokud nedochází k včasnému a plynulému odvozu ke zpracování nebo lze takový
<br> stav důvodně očekávat,bezodkladně účinně asanovat veškeré kůrovcem napadené
<br> (popř.také pro kůrovce atraktivní) dříví,které zůstává na skládkách v lese i v jeho
<br> širším okolí <.>
<br> 5.Při kalamitním stavu lýkožroutů (dle přílohy č.2 vyhlášky č.101/1996 Sb <.>,v platném
<br> znění) disponibilní kapacity přednostně soustředit na důsledné vyhledávání nově
<br> napadených stromů a jejich včasnou a účinnou asanaci.V oblastech,kde je zjištěn
<br> kalamitní stav lýkožroutů přitom lze odpovídajícím způsobem podle místní situace
<br> redukovat počty obranných opatření (stanovené podle přílohy č.2 vyhlášky č <.>
<br> 101/1996 Sb <.>,v platném znění).K tomuto kroku přistupovat zejména v lokalitách
<br> s významným výskytem stojících oslabených stromů.Omezení počtu obranných
<br>
<br> 2
<br>
opatření z výše uvedeného důvodu oznámit příslušnému orgánu státní správy lesů
<br> (omezení,příp.i vyloučení obranných opatření je přitom účelné uplatňovat především
<br> v období tzv.letního rojení,při jarním rojení k tomuto kroku přistupovat jen
<br> v nejnutnějších případech) <.>
<br> 6.Nemanipulovat s napadeným dřívím,pokud v něm vývoj kůrovce dosáhl stádia kukly
<br> a mladého brouka (reálná hrozba odpadávání kůry a šíření kůrovce při manipulaci a
<br> odvozu toto dříví).Toto dříví neodkladně chemicky asanovat postřikem nebo
<br> zabalením insekticidní sítí <.>
<br> 7.Vést evidenci výskytu a pohybu kůrovcového dříví.Zjištění vyplývající z evidence
<br> výskytu a pohybu kůrovcového dříví využívat také pro stanovení počtu obranných
<br> opatření pro další série (rojení) lýkožroutů v roce 2016 v lokalitách s nižší početností
<br> škůdců (viz také bod 5) <.>
<br> 8.Je nutné dodržovat legislativně stanovené zásady integrované ochrany rostlin (zákon
<br> č.326/2004 Sb <.>,o rostlinolékařské péči,v platném znění,a vyhlášky č.205/2012 Sb.<,>
<br> o obecných zásadách integrované ochrany rostlin).Doporučení zohledňující tuto
<br> legislativu je možné nalézt v Metodické příručce integrované ochrany rostlin pro lesní
<br> porosty (Zahradník,P <.>,ed <.>,2014,ISBN: 978-80-7458-057-4) <.>
<br>
<br> Za účinnou asanaci lze považovat:
<br>
<br> a.Odkornění,které se provádí oloupáním kůry kmene napadeného stromu; v případě <,>
<br> že se pod kůrou již vyskytují kukly,mladí brouci popř.dospělí jedinci kůrovce,lze
<br> účinnou asanaci odkorněním provést pouze pomocí odkorňovací frézy – např <.>
<br> adaptér na motorovou pilu <.>
<br> b.Chemickou asanaci postřikem; chemická asanace může být provedena vhodným
<br> schváleným přípravkem na ochranu rostlin (dle aktuálního Seznamu povolených
<br> přípravků na ochranu lesa),vždy s přimíchaným barvivem (pomocná látka v
<br> současné době pouze Scolycid),aby bylo možné provedení aplikace vizuálně
<br> zkontrolovat.Postřik musí být proveden po celém obvodu ležícího dříví (i zespodu -
<br> kmeny je nutné pootočit).O provedení postřiku na konkrétní skládce musí být vedena
<br> evidence minimálně v rozsahu: datum provedení aplikace,použitý přípravek a
<br> aplikovaná dávka.Postřik je účinný 6-81 týdnů,pokud je předmětné dříví po uplynutí
<br>
1
Obvykle uváděná doba účinnosti postřiku.Vhodné konzultovat s Lesní ochrannou službou dle
<br> konkrétní situace (los@vulhm.cz,tel.: 257 892 222)
<br>
<br>
3
<br>
této doby stále atraktivní pro vývoj kůrovců,je nutné postřik opakovat nebo skládku
<br> asanovat jiným způsobem <.>
<br> c.Balení do insekticidních sítí (viz např.Ochrana skládek dřeva před napadením
<br> lýkožroutem smrkovým.Zahradníková,M <.>,Zahradník,P <.>,Lesnický průvodce -
<br> Certifikovaná metodika,7/2015) <.>
<br> d.Přímý odvoz ke zpracování,pokud v něm vývoj kůrovce nedosáhl stádia kukly a
<...