' Státní V veterinární
<br> správa
<br> Ptačí chřipka - informace pro veřejnost
<br> Vysocepatogenni ptačí chřipka subtypu H5N8 se šíří Evropou.Nákaza je potvrzována u nalezených uhynulých volně žijících ptáků a také v chovech drůbeže.V ČR zatím žádný případ výskytu nebyl potvrzen ani u volně žijících ptáků XXX v chovech drůbeže.Přesto je potřeba věnovat zvýšenou pozornost dodržování zásad biologické bezpečnosti a preventi— vních opatření v chovech drůbeže <.>
<br> Co je chřipka ptáků?
<br> Influenza drůbeže,známá také jako ptačí chřipka je virové onemocnění postihující ptáky.Postihuje jak volně žijící ptáky,tak drůbež jako slepice,krůty,kachny a husy.Postižená zvířata mají dýchací potíže,trpí ztrátou chuti a masivně hynou v průběhu 1 — 2 dnů <.>
<br> Inkubační doba je časový úsek mezi kontaktem s původcem nákazy & vzplanutím klinických příznaků.V případě infiuenzy je to pouze několik dní.Prvni příznaky se obvykle objeví do jednoho týdne <.>
<br> Způsob přenosu ptačí chřipky
<br> K přenosu dochází především trusem nemocných ptáků <.>
<br> Úhyn ptáka na ptačí chřipku lze potvrdit pouze v laboratoři <.>
<br> Lidé se mohou infikovat pouze kontaktem s infikovanými ptáky nebo jejich exkrety (výkaly,peří,uhynulá zvířata apod.) <.>
<br> Nelze vyloučit přenos ptačí chřipky z nemocných ptáků na drobné savce (kočky,psi apod.).Dosud nebyl zaznamenán případ přenosu ptačí chřipky z volně žijících ptáků na člověka.Dosud nebyl prokázán přenos nákazy z člověka na člověka <.>
<br> Příznaky ptačí chřipky
<br> lnfikovaná zvířata jsou otupěiá a mají načepýřené peří,jsou netečná,odmítají se pohybovat,mají dýchací potíže,jsou apatická (obr.1).Příjem krmiva je výrazně snížen nebo se objeví úplné nechutenství.Rovněž snáška se výrazně snižuje nebo se úplně zastaví.Vejce jsou deformované a mají tenkou skořápku.Některá zvířata vykazují příznaky nachlazení (výtok z nosu,kýchání).Během jednoho až dvou dnů dochází k vysokému úhynu.Zjišt'ovány jsou krváceniny a nekrotická změny na hřebínku a lalůčcích (obr.2),edém hlavy (obr.3).Mohou se objevit otoky a krváceniny na končetinách (obr.4) <.>
<br> V případě podezření na výše uvedené příznaky u ptáků informujte ihned o události soukromého veterinárního lékaře nebo místně příslušnou krajskou veterinární správu.Řiďte se přesně podle jejich instrukcí.Nedovoite vstup cizím osobám do postiženého místa <.>
<br> Obecné zásady ochrany člověka před nákazou
<br> Při dodržení základních ochranných pravidel je pravděpodobnost nakažení minimální.Je třeba:
<br>.chránit se kontaktu s podezřelými zvířaty,uhynulými ptáky,nedotýkat se ptačích výkalů <,>
<br> - poučit děti,aby se nedotýkaly nalezených nemocných nebo mrtvých ptáků a nehrály si
<br> s drůbeží <,>
<br> nezpracovávat nemocnou drůbež <,>
<br> dbát o osobní hygienu (umývání rukou,přezouvání,převlékání po kontaktu s drůbeží) <,>
<br> informovat o nálezu většího počtu uhynulých ptáků veterinární správu <,>
<br> ochrana domácích miláčků - psů,koček apod.— zabránitjim v kontaktu s uhynulými
<br> nebo nemocnými ptáky
<br>.při zahraničních cestách do rizikových oblastí postižených ptačí chřipkou,se vyhýbat trhům s drůbeží,nekonzumovat zde jídla na ulici.Dbát dalších doporučení vydaných Evropským centrem pro kontrolu a prevenci nemocí a Ministerstvem zdravotnictví,která jsou zveřejněna na www.mmr.cz
<br> Zásady pro drobnochovateie drůbeže
<br> V tomto období výrazně dcporučujeme chovatelům drůbeže,která má přístup do venkovních výběhů,tam kde je to technicky a provozně možné,umístění zvířat uvnitř budovy <.>
<br>.ideátní je drůbež chovat v uzavřených objektech a chránit ji před kontaktem s volně žijícím ptactvem,siepice,kohouty a krůty nedržet společně s vodní drůbeží,<.> v chovech,kde není možno zajistit chov v uzavřeném objektu,přijmout opatření,která v nejvyšší možné míře zabrání kontaktu s voině žijícími ptáky,<.> krmivo a vodu umístit uvnitř budovy,v krajním případě pod přístřeškem,pokud možno zamezit pobytu na vodních plochách,kde jsou i votně žijící vodní ptáci,<.> pokud možno nenapájet neošetřenou vodou z povrchových vodních nádrží,ke kterým mají přístup volně žijící ptáci.venkovní vodní nádrže dle možností chránit před votně žijícími ptáky (sítě,ploty,zábrany),pokud je to možné a vhodné využit plašičů,např.siluetu nebo maketu dravce,zamezit znečištění krmiva a vody trusem volně žijících ptáků,oznámit zvýšený ůhyn,onemocnění nebo změnu chování ptáků veterináři,nekrmit zvířata masem uhynulých ptáků <.>
<br> KVS SVS pro Královéhradecký kraj
<br> XXXXXXXX XXXXXX MVDr.ÍKVSH XXX XXX XXX XXX XXX XXX bkaresovakvshíiswcrcz XXXXXXX XXXXXXXX MVDr.KVSH XXX XXX XXX XXX XXX XXX k.llskova.kvsh©svscr.cz Kolovratníková Aiena MVDr.HK 495 279 055 724 088 311 akolovratnikova.kvsh©svscrcz XXXX XXXXXX MVDr.JC XXX XXX XXX XXX XXX XXX v.knap.kvsh©svscr.cz XXXXXXXXXX XXXXXXXXX MVDr.NA XXX XXX XXX XXX XXX XXX '.stepankovakvsh©svscr.cz XXXXXXX XXXXXXXX,veterinární lékař BK XXX XXX XXX XXX XXX XXX v.gergier.kvsh©svscr.cz XXXXX XXXX MVDr.TU XXX XXX XXX XXX XXX XXX '.merta....