8 Aps 2/2013 - 71
<br>
<br>
<br>
<br> ČESKÁ REPUBLIKA
<br>
R O Z S U D E K
J M É N E M R E P U B L I K Y
<br>
<br>
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr.Jana Passera a soudců
JUDr.Michala Mazance a Mgr.Davida Hipšra v právní věci žalobců: a) XXXX XXXXXX,bytem
Černolice XXX,Mníšek pod Brdy,b) XXXX XXXX,bytem Černolice XX,Mníšek pod Brdy <,>
zastoupený JUDr.Jiřím Horníkem,advokátem se sídlem Jungmannova 24,Praha 1 <,>
proti žalované: obec Černolice,se sídlem úřadu Černolice 64,Mníšek pod Brdy,zastoupené
JUDr.Jindřichem Vítkem,Ph.D <.>,advokátem se sídlem Nad Petruskou 1,Praha 2,o žalobě
na ochranu před nezákonným zásahem žalované,o kasační stížnosti žalobců proti rozsudku
Krajského soudu v Praze ze dne 11.3.2013,čj.46 A 3/2013 - 24 <,>
<br>
<br> t a k t o :
<br>
I.Řízení o kasační stížnosti žalobce b) s e z a s t a v u j e <.>
<br> II.Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti
žalobce b) <.>
<br> III.Kasační stížnost žalobce a) s e z a m í t á <.>
<br> IV.Žalobci n e m a j í p r á v o na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti žalobce a) <.>
<br> V.Žalované s e n e p ř i z n á v á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti
žalobce a) <.>
<br>
<br>
O d ů v o d n ě n í :
<br>
<br> I <.>
1.Podáním ze dne 8.1.2013 se žalobci a) a b) a přípravný výbor na vyhlášení místního
referenda v obci Černolice domáhali,aby Krajský soud v Praze (1) vyhlásil místní referendum
o otázkách blíže upřesněných v podání ve dnech 29.a 30.3.2013,a dále aby rozhodl,že (2) bod
č.1 usnesení zastupitelstva obce Černolice ze dne 19.12.2012,č.3-21-2012/ZO,ve znění:
„ZO schválilo zařadit do programu jako bod č.5 schválení územního plánu“ je nezákonný a (3) usnesení
zastupitelstva obce Černolice ze dne 19.12.2012,č.5-21-2012/ZO,ve znění: „ZO schvaluje
usnesení k územnímu plánu v podobě,v jaké jej přečetl výkonný pořizovatel Ladislav Vich“ je nezákonné <.>
<br>
<br>
8 Aps 2/2013 - 72
<br>
<br>
II <.>
2.Krajský soud usnesením ze dne 9.1.2013,čj.50 A 1/2013 - 83,vyloučil k samostatnému
projednání návrh v části,kterou se žalobci a) a b) domáhali ochrany před nezákonným zásahem
[viz výše body (2) a (3) návrhu] <.>
<br> 3.Rozsudkem ze dne 11.3.2013,čj.46 A 3/2013 - 24,krajský soud výrokem I.odmítl
žalobu v části týkající se tvrzeného nezákonného zásahu spočívajícího v usnesení zastupitelstva
žalované č.5-21-2012/ZO a výrokem II.zamítl žalobu v části týkající se tvrzeného nezákonného
zásahu spočívajícího v bodu č.1 usnesení zastupitelstva žalované č.3-21-2012/ZO.Rozsudek
krajského soudu,stejně jako všechna dále citovaná rozhodnutí správních soudů,je dostupný
na www.nssoud.cz a Nejvyšší správní soud na něj na tomto místě pro stručnost zcela odkazuje <.>
<br>
III <.>
4.Žalobci a) a b) [stěžovatelé a) a b)] brojili proti rozsudku krajského soudu kasační
stížností z důvodu podle § 103 odst.1 písm.a) s.ř.s <.>
<br>
(Nezákonnost bodu č.1 usnesení zastupitelstva č.3-21-2012/ZO)
5.Ve vztahu k výroku II <.>,jímž byla žaloba zamítnuta v části týkající se tvrzeného
nezákonného zásahu spočívajícího ve schválení bodu č.1 usnesení zastupitelstva žalované
č.3-21-2012/ZO,stěžovatelé připomněli,že tímto bodem zastupitelstvo rozhodlo o změně
programu jednání 21.zastupitelstva.Původně navržený bod č.5 (vyhlášení místního referenda)
byl nahrazen novým bodem č.5 (schválení územního plánu).Návrh na vyhlášení místního
referenda byl následně projednán jako bod č.8,ačkoliv ze zápisu z jednání nevyplývá <,>
že by taková změna programu byla skutečně formálně schválena.Takový postup stěžovatelé
považovali za nezákonný,nikoliv jen nevhodný,jak tvrdil krajský soud <.>
<br> 6.Podle stěžovatelů krajský soud pochybil,pokud posoudil zcela odděleně otázku vlastního
vyhlášení místního referenda a namítanou nezákonnost postupu zastupitelstva při úpravách
programu jednání.Obě otázky spolu natolik úzce souvisí,že je nelze posoudit odděleně <,>
resp.nelze odhlédnout od jejich vzájemných souvislostí.Proti vyloučení části návrhu
k samostatnému projednání se stěžovatelé nemohli bránit.Krajský soud posoudil věc přísně
formálně,proto není překvapením,že uzavřel,že předmětné usnesení zastupitelstva bylo přijato
formálně v souladu se zákonem,tedy že zastupitelstvo mělo pravomoc provést změnu programu <.>
<br> 7.Podle stěžovatelů nebylo pochyb o XXX,že ke změně programu došlo v souladu s § 84
a § 94 zákona č.128/2000 Sb <.>,o obcích (obecní zřízení),ve znění pozdějších předpisů.Zákon
č.22/2004 Sb <.>,o místním referendu,ve znění pozdějších předpisů,však ukládá zastupitelstvu
další povinnosti,které omezují jeho pravomoc stanovenou zákonem o obcích.Podle § 13 zákona
o místním referendu je zastupitelstvo povinno na nejbližším zasedání rozhodnout o návrhu
na vyhlášení místního referenda.Zastupitelstvo nemůže prostřednictvím úpravy programu takové
projednání znemožnit a o návrhu nerozhodnout,byť by takový postup byl souladný s § 94
zákona o obcích <.>
<br> 8.Stěžovatelé se domnívali,že obdobný závěr by se měl uplatnit tehdy...