<.> Příloha č.3 <.>
<br> Poznámky ke stanovisku orgánu ochrany přírody oŽp wcu černošice k ÚP černolic
čj.zPlNÍEaC-034781l2009/Sob dne 12.srpna 2009 <.>
<br> 1) Není jasné,proč orgán ochrany přírody principielně nesouhlasí s vymezenímÚsps
v IJPD,když USES obsažený v této dokumentaci odpovídá požadavkům na ÚSES a;e
prakticky shodný s generelem ÚsBs z roku |997 pro dané tzemi.Nelze apriori
požadovat vymezeníÚsps v určitých plochách ilzemi,protože Úsps je konstrukce
jdoucí i v návrzích do budoucnosti a počítající se změnou ploch z hlediska jejich
funkčního wužití i rozsahu <.>
<br> 2) P,|ánÚsps vyrvořený v rámci tvorby ÚPD nemůže a nemá naÍtrazovat,<,> staý,<,> generel
USES,protoŽ WD zobrazuje aktuální stav pozemlď i krajiny a nikoliv nerevidovaný
zěunam minulosti.Podle metodiky pak Úsps obsaŽený v Úpo přebírá z interakčních
prvků maximálně interakční prvky' které jsou VKP nebo byly nebo mají bý jako VKP
vyhlášeny.V k.ú.Cerno|ice za 10 letexistence a přijetí generelu USES nebyl vyhlášen
Žádný YI{P.Zapracování ÚSES do Úpo tedy odpovídá realitě a tvůrci nepovaŽovali
zanutné v plně osídlené.krajině další interakční prvky navrhovat.Kodifikovan;ým a
jednoznaěn;ýrn prvkem USES uvedeným v zákoně jsou biokoridory a biocentra jako
skladebné části USES <.>
<br> 3) Požadování výyčení interakčních prvků podle 10 let starého generelu ÚSBS,případně
zaě|enéni plochy Dl8jako interakčního prvku je nevhodné a neodpovídázátkonu ani
metodikám.Generel USES okresu Praha-Západ nebyl revidován a v uvedenémuzemí
došlo k řadě změn.Plocha D 18 se nacháaí uvnitř zástavby a proto je zcela nevhodné
takovou plochu bez konektivity s ÚSes navrhovat jako interákění p*.k,orgán
ochrany přírody není oprávněn takovou změnu požadovat <,>
<br> 4) Z širšího urbanistického hlediska i z hlediska posouzení krajinářského se navrŽená
zónavýstavby Z|0 nenachází na osamělé výspě mimo obec,XXX v pusté a přírodní
krajině.Na návrh výstavby v zóně oznaěenév tllo.jako Z|O je nutno pohlížet jako na
vývoření komplexu staveb _ sídla s vlastním jádrem,ještě na k.ú.Černolice,ale
patřící již k části Všenor (u křížku),kde byl původně-historicky Všenorský lom a další
zástavba.Navržená zástavba na zástavbu na k.ú.Všenory prakticky navazuje,je skryta
v údolí z hlediska pohledového a tak výazně zřejmě nenaruší krajinný ráa ani jiné
struktury.Tuto navrženou zástavbu tedy ne|ze z hlediska urbanistického posuzovat
samostatně,ale kontextu rozvoje okolní zástavby,zejména ve Všenorech,kÍeré jsou
již součástí hustě osídlené kotliny Berounky,kÍerá logicky rozvíjí doposud (od dob
I.republiky) vzhůru po svazích a tak může přesahovat na další ilzeml
<br> 5) orgán ochrany přírody rovněž u navržené zástavby v zóně Zl0 nevyhodnotil,žejde o
územínavazující spíše na osídlení na k.ú.Všenory azároveň vývářející celkem
harmonický' nový sídelní útvar v krajině,kteý má své atributy běžného sídla (náves <,>
centrální multifunkční budow aj.) a proto nemusí bý krajinářsky hodnocen
jednoznačně negativně,zejména,když strukÍura podbrdských tradičních osad a vesnic
je velmi podobná struktuře uplatněné v této navržené osadě.Vznik dobře projekÍově
zpracované osady zasazené do krajiny středních Čech v návaznosti najiné husté
osídlení není a nemusí bý nutně narušením krajinného rézu,navíc regulativy osady
navrŽené v rámci výstavby v zóně Z10 mohou dále pozitivně ovlivnit jej iwznění
(např.omezení výšky staveb,omezeni tvaru a barvy střech,výsadba ze|eně,kultivace
veřejných prostor,atp.) <.>
<br> 6) Z hlediska krajinného rénu v okolí navňené zóny qýstavby Z|0 jde o území
hodnocené jako pozměněné (tedy s koeficientem ekologické stability okolo 0'98 _
odhad) a krajinářskou hodnotou zák|adni,tedy návaznost prvků ÚsBs je na úrovni
lokální,na vyšších úrovních může bý také rca|izována.Jde tedy o krajinu v širším
<br>
<br>.Příloha č.3 <.>
<br> okolí hl.města Prahy,člověkem tradičně obývanou a kultivovanou,kde se rozvoj
osídlení a to i v samostatných osadách dá předpokládat i do budoucnosti.Z hlediska
krajinářského lze u navtžené zástavby s zóně Z10 pozitivně hodnotit zejména
uzavřené Nary v krajině,umoŽňující začlenění osady do krajiny,její funkční členění i
dostatek prostoru pro qýstavbu a veřejné plochy.Nelze tedy bez hlubšího hodnocení
zásahu do charakteru krajinného ráz;tl,začlenění plochy výstavby do krajiny <.>
navržený útvar _ osadu,hodnotit negativně <.>
<br> 7) Vyjádření k lokalitě Dl9 není jasné,revitalizace potoka může bý předmětem dalších
jednríní se správci toku' kteff ji ovšem musejí prosadit s ohledem na majitele pozemků <.>
<br> 8) Plocha R22 je plochou pro územní rezerwJ,samozřejmě přichazí v úvahu aŽ po
rea|izaci výstavby plochy Z|0,neníproto jasné jak z hlediska ochrany krajinného rrízu
lze zdůvodnit,že je tato územní rezervanepffpustná.orgán ochrany přírody není
orgiánem územního plánování a může jednat,jen pokud mu to umožňují zákonné
nástroje,uplatnit $I2 zákona o opaK v případě vymezení územní rezervy není
z hlediska zákona,ktený krajinný raz dále neuprawje vyhláškami,konzistentní <.>
<b...