KRAJSKÁ VETERINÁRNÍ SPRÁVA PRO KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ
Jana Černého 370,50341 Hradec Králové Tel: 495 279 059,Fax: 495 279 059,E-mail: kvsh@svscr.cz
<br>
<br>
Strana 1 (celkem 4)
<br>
N A Ř Í Z E N Í
Krajské veterinární správy pro Královéhradecký kraj
<br> č.01/2009 <.>
<br>
Krajská veterinární správa pro Královéhradecký kraj jako místně a věcně příslušný orgán státní správy
ve věcech veterinární péče podle § 47 odst.1 písm.b) zákona č.166/1999 Sb <.>,o veterinární péči a o
změně některých souvisejících zákonů v platném znění (dále jen veterinární zákon) v souladu s § 15 a
§ 54 odst.2 písm.a) a odst.3 veterinárního zákona nařizuje podle § 49 odst.1 písm.c) téhož zákona
tato
<br> mimořádná veterinární opatření
při výskytu nebezpečných nákaz
<br>
tularemie zajíců a brucelózy zajíců
<br>
v katastrálních územích regionu Královéhradeckého kraje,k zamezení jejich šíření,k jejich zdolání a
k zabezpečení zdravotní nezávadnosti živočišných produktů <.>
<br>
<br>
ODDÍL I
<br>
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ <.>
<br>
Článek 1
<br> Poučení o nákazách <.>
<br> 1.Brucelóza zajíců je většinou chronicky probíhající
nakažlivé onemocnění zajíců způsobené bakterií
Brucella suis var.leporis.Nákaza je přenosná i na
jiná volně žijící i hospodářská zvířata (prasata) <,>
onemocnět může i člověk.K nakažení dochází
nejčastěji alimentární cestou – s potravou nebo
poraněnou kůží a bakterie,které se dostanou do těla
vyvolávají zánětlivé změny na vnitřních orgánech a
mízních uzlinách.Nejzávažnějším je postižení
pohlavních orgánů samců i samic.U samců vznikají
rozsáhlé záněty varlat a nadvarlat.Při zevní prohlídce
ulovených nebo nalezených uhynulých kusů je
zjišťováno mnohonásobné zvětšení varlat a nadvarlat i
při poměrně dobrém výživném stavu.U březích samic
se brucelly usídlují v placentě,kde vyvolají silný
zánět končící abortem (potratem) nebo narozením
málo životaschopných mláďat,která brzy po narození
uhynou.Při abortech je vylučováno velké množství
brucell do zevního prostředí.Nakažení zajíců
brucelózou nemusí vždy končit jejich uhynutím <.>
Zdraví,silní a dobře živení jedinci mohou
onemocnění překonat a jediným důkazem o proběhlé
infekci jsou pouze protilátky zjišťované v krvi <.>
Nejzávažnějším zdravotnickým problémem brucelózy
zajíců je ohrožení člověka,který se může nakazit
nejčastěji při neopatrné nebo nehygienické manipulaci
s nemocnými ulovenými nebo uhynulými zajíci <.>
Onemocnění u člověka probíhá za příznaků
podobných angíně se střídavými vysokými teplotami
<br>
a s obdobným postižením pohlavních orgánů jako u
zajíců <.>
2.Tularemie zajíců je naopak většinou akutně
probíhající nakažlivé septikemické onemocnění zajíců
a jiných druhů savců i ptáků,jejímž původcem je
bakterie Francisella tularensis.Onemocnění je
přenosné i na člověka.K nakažení dochází nejčastěji
přímým kontaktem,alimentární nebo aerogenní
cestou (vdechnutím) nebo prostřednictvím klíšťat <.>
Výskyt onemocnění má stacionární charakter <,>
rezervoárovými zvířaty jsou drobné druhy hlodavců <.>
U zajíců po nakažení vzniká nejčastěji otrava krve
(septikémie) s úhynem během několika dnů <.>
V případě méně častého chronického průběhu zajíci
ztrácí ostražitost a pohyblivost a hynou za příznaků
vyhublosti během několika týdnů.Při chronickém
průběhu vznikají na vnitřních orgánech a mízních
uzlinách zánětlivé změny v podobě žlutavých
drobných uzlíčků.Člověk se může nakazit při
nedodržení hygienických zásad při manipulaci
s nemocnými nebo uhynulými zajíci,prostřednictvím
klíšťat,vdechnutím infikovaného prachu (sláma ze
stohů) nebo konzumací nedostatečně tepelně ošetřené
zvěřiny.Onemocnění se u člověka projevuje
nejčastěji jako těžký zápal plic spojený s hnisavou
angínou nebo postižením i jiných orgánů <.>
Onemocnění je léčitelné antibiotiky <.>
<br>
Článek 2
<br> Diagnostika <.>
<br> Diagnóza se stanovuje na základě klinického <,>
patologicko-anatomického a laboratorního vyšetření <.>
K laboratornímu vyšetření se zasílají celá těla
uhynulých nebo ulovených zajíců při vyslovení
podezření z nákazy <.>
<br>
<br> Strana 2 (celkem 4)
<br> Při akutní infekci je možno diagnózu potvrdit
kultivací a identifikací původce,v ostatních případech
je důkazem o prodělané infekci zjištěný titr protilátek
v krvi a případné patologicko-anatomické změny na
vnitřních orgánech <.>
<br>
Článek 3
Prevence onemocnění člověka <.>
<br>
1.Vyhledání lékařské pomoci při příznacích poruch
celkového zdravotního stavu vzniklých v návaznosti
na přisáté klíště po pobytu v přírodě <.>
<br> 2.Používání ochranných rukavic při manipulaci
s padlou zaječí zvěří a důkladná dezinfekce rukou 1%
teplým roztokem Chloraminu nebo Ajatinu; stejný
postup je třeba použít po manipulaci s ulovenými
zajíci,u kterých bylo na základě klinických příznaků
vysloveno podezření z nákazy <.>
<br> 3.Při stahování a porcování zaječí zvěřiny si počínat
s největší opatrností,všechna drobná zranění na rukou
pečlivě ošetřit a důkladně si ruce umývat,případně
dezinfikovat <.>
<br> 3.Zaječí zvěřinu konzumovat až po důkladné
tepelné úpravě,což znamená...