Posuzování energetické náročnosti budov a jejich částí
k 1.1.2013
Sněmovna přehlasovala veto prezidenta Václava Klause a stvrdila zákon,který zavádí povinnost
označování budov energetickými štítky.Zájemce o koupi nebo pronájem mají informovat o
spotřebě energií a vést k jejich úsporám.Nová povinnost vyplývá ze směrnice EU <.>
Příspěvek se zaměřuje na jednu z podstatných náležitostí,která je obsahem zákona č.406/2000
Sb <.>,o hospodaření energií,v platném znění,pojednávající do XXXXXXXX novely zákona o plnění
požadavků na energetický průkaz budovy při její výstavbě nebo při změně dokončené budovy a to
včetně povinnosti zpracování průkazu energetické náročnosti budov a jeho vystavení na viditelném
místě.Tyto náležitosti se novelou zákona rozšířily i na ostatní budovy.Novela zákona pojednává i o
povinnosti provádět pravidelné kontroly kotlů a rozvodů tepelné energie,kontroly klimatizačních
systémů,vypracovat v určitých případech energetické audity nebo energetické posudky.V úhrnu
jde o povinnosti využívání nástrojů na snižování energetické náročnosti a zvyšování energetické
účinnosti <.>
Právní rámec
Požadavky na energetickou náročnost budov,které charakterizují celospolečenské záměry k užití
energie,jsou upraveny zákonnými a podzákonnými pravidly.Současný požadovaný stav dané
problematiky,vymezený zákonem č.406/2000 Sb <.>,o hospodaření energií,ve znění pozdějších
předpisů (zejména zněním zákona č.177/2006 Sb.),odráží akty práva EU (Směrnici Evropského
parlamentu a Rady 2002/91 ES ze dne 16.prosince 2002,o energetické náročnosti budov) <,>
v kontextu národní specifiky.Podzákonnou normou je vyhláška č.148/2007 Sb <.>,která svým
obsahem konkretizuje požadavky na energetickou náročnost budov,porovnávací ukazatele a
výpočtové metody energetické náročnosti budov jakož i podmínky,za kterých se energetická
náročnost budov nemusí hodnotit; dále stanoví podrobnosti obsahu průkazu energetické náročnosti
budov a způsobu jeho zpracování včetně využití již zpracovaných a dříve požadovaných
energetických auditů.Nově dochází k rozsáhlé novele zákona č.406/2000 Sb.(schválena
19.9.2012) s účinností od 1.1.2013,vyvolané potřebou implementovat směrnici EP a Rady
210/31/EU.Současně je připravena ministerstvem průmyslu a obchodu k vydání nová prováděcí
vyhláška,která nahradí vyhlášku č.148/2007 Sb.když stanoví podrobnosti o energetické
náročnosti budov v rozsahu,jak na ně odkazuje zákon.Podrobnosti požadavků na energetickou
náročnost budovy jsou upraveny v souladu s jednotným systémem zaváděným v Evropské unii <.>
Technická specifika a hodnotící postupy vyplývají z harmonizovaných technických norem ČSN EN <.>
Společenský záměr a finanční dopad na vlastníky budov a jejich částí
Mottem revidované směrnice EU je cíl „20-20-20“,vyjadřující záměr v roce 2020 dosáhnout snížení
spotřeby energie o 20%,snížení emisí skleníkových plynů o 20% a zvýšení podílu obnovitelných
zdrojů na 20% celkové výroby energie v Evropě v porovnání s rokem 1990.K dosažení těchto cílů
jsou směrnicemi definovány různé kroky.Právní úpravou se sledují vedle hospodárnosti
s nakládáním a dosažitelností různých forem energie i pozitivní environmentální dopady.Dosažené
snížení spotřeby energie jako sekundárního efektu při uplatnění požadavků v praxi provozu a
správy budov má vést ke snížení nepříznivých dopadů na životní prostředí.Současně ale
prokazování splnění požadavků na energetickou náročnost budovy a zpracování průkazu
energetické náročnosti budov má určitý finanční dopad na vlastníky budov,včetně společenství
vlastníků budov a bytová družstva a to v návaznosti na technicko-konstrukční danost stavby nebo
její změny.Dotčenými vlastníky přitom mohou být jak stát,kraje a obce tak i subjekty soukromého
práva,fyzické a právnické osoby.Smyslem již zavedeného a nově inovovaného hodnocení
energetické náročnosti budov je přispět ke zvýšení efektivnosti využívání energie pro provoz budov
a jejich systémů a k vyššímu využívání obnovitelných zdrojů energie zejména pro vytápění <,>
chlazení a přípravu teplé vody <.>
Současný stav energetické certifikace budov
Výsledkem vlastního výpočtu energetické náročnosti budovy podle v současnosti platné metodiky
je roční spotřeba energie rozdělená na jednotlivé subsystémy a energonositele a v součtu pak
celková spotřeba energie v budově.Takto spočítaná energie je porovnána s referenční hodnotou a
na základě porovnání hodnot roční spotřeby energie je vypočten klasifikační ukazatel a budova je
zařazena do jedné z klasifikačních tříd energetické náročnosti.Výsledkem certifikace je průkaz
energetické náročnosti (s možnou podporou závěrů z energetického auditu či energetického
posudku),který je tvořen protokolem obsahujícím textový popis a hodnocení budovy a systémů
technického zabezpečení budov a grafickým znázorněním průkazu energetické náročnosti budovy
ve formě štítku.Kromě zatřídění navrhovaného řešení budovy je možné v průkazu energetické
<br> náročnosti vyhodnotit i důsledek energeticky úsporného opatření.V tomto případě se v gr...