Svételny koPen
<br> Jam éinsky (Dioxcorea batatas),znémy take pod oznaéenim,<,> svételn)’/ kofen“,je ui del§i dobu
v antmposofickém hnutl,pfedev§im v oboru biologicko-dynamicke'ho zemédélstvi,vyznamnYm
Ic’matem diskuzl.A to prévem,nebot’ XXXXXX XXXXXXX pfisoudil této rustliné vyznamnou roll
v oblasti vyiivy,roli potraviny,které by mohla rozhodujicl mérou ovlivni! vyvoj lidstva aZeme <.>
<br> Pz'fe se 1 7.c'erven 1924,je ra'no p0 svalodus‘nim pondéli
a nedoleka polské Vratislavi vdne§nich Kabierzycich
(dr'z’ve némecky Koberwitz) skonc‘il pra’vé zeme’de'lsky kurz
Rudolfa Steinem Pr’ed lamm’m za’mkem Slojz' auto,oby
odvezlo uc‘itele no nddrafi V tu chvili vfak pr'istupujz'
k Rudolfix Steinemvi XXXXXXX XXX Keyserlingk a Gunther
Wachsmulh,aby mu poloiili ota'zku:,<,> Pane daktore,kdyi
se podafl’,z'e ofetfime pfidu a nafe roslliny uréene’
k potravé podle pokym},ktere’ jste na’m dal,a XXX je znovu
oiivime,bude pak takovdto produkce pr'edslavovat
v dostateéne’ mir'e vyiivu odpovz’dajl’ci dobe a duchu? ",<,> [
odpow’dd XXXXXX XXXXXXX,<,>,mélo by se podar’it,aby
v Evropé zdomdcnéla Dioscorea biz/alas,dimz' by se mohly
nahradi! brambory caby hlovm' potravina.Jinak Se
ma/erialismus pfekonal neda'.“,<,> Ca je zvla'flm' na te'to
roslliné a kde roste?” pta' se jeflé Johanna Von
Keyserlingkl 0d Rudolfiz Steinem 5e dovida':,<,> Tato
rostlina je coby jedina’ schopna ukla’dal do sebe sve'telny
e'ten Ten bude pro [idi take' vbudoumu nepostradate/nyl
Bude sto’le abtiz’ne'jfz' pr'ijimal v dosm/ac’ne’m mnoz'stvi
sve'teln)? e'ter prostfednictvim smyslll’,pro/o polr’ebujeme
1qu rostlinu vhodnou k jz'dlu.XXXXX v Cine“,"’X
<br> Obr.l — hllzy svételného koi’ene
<br> Po Ie’to prvni Zmlnce Rudolfa Steinera 0 svételném koienu nésledovalo vfijnu 1924 setkém’
Wolfganga Wachsmutha (bratra Gfinthera Wachsmutha) s Rudolfem Steinerem v Domachu.S
piesnéj§imi instrukcemi tykajlclmi se Dioseorey batatas se Wolfgang Wachsmuth vydal najafc
1925 do Clny a pfivezl dva exemplél‘e do Domachu,kde byly zasazeny.Ai do éedesétich let se
pak s nimi,<,> pracovalo“,Adalbert von Keyserlingk (syn Johanny von Keyserllng) vykopal na
zaéétku iedesélych let veékcrou kulturu svételného kofene v Domachu a pfevezl ji do svého
bydli.v Bavorsku.Préci se svételny‘m kofenem pfcvzal nakonec na sklonku osmdesétj/ch let
Ralf RfiBncr ktcre’mu se po sedmi letech pi'ibliiovénl kpodstaté svételne’ho kofene podafilo
vyvinout péslebnl metodu,a to nejen védeckou,nybri piedev§lm takovou,které zachovévé
poiadovanou kvalitul Hluboké porozuménl svételnému km‘enu,ke ktere’mu se Ralf Raner
dopracoval mediIativné i zahradnicky,mu umoinilo,aby se stal kompetentnlm poradcem
mnohych,kteh’ by chtéli svetelny kofen kultivovat
<br> 0d roku 1996 se pod vcdenim Ralfa RGBnera pésruje svételny kofen ve velkém rozsahU,Aby se
zachovala jedineéné schopnost svételne’ho kofene — schopnost uklédat svételny éter 7 je nutné
dodriovat pfi jeho péstovz’ml a zpracovéni jisté pravidla.Vprvé fade se jedné o principy
biologicko-dynamického zemédélstvi,ale také napfiklad o zamezenl kliienl sostatnimi druhy
<br> -IZ/J
<br>
<br> jamfi <.>
<br> U ostamlch dmhfi jamu totli poiadovanéjedineéné vlastnost nebyla prokézéna.Protoie
schopnost ukléda! svételny e’terje beiné lémé? nevnimatelné,popsa] Ralf Raner sedm vnéj§lch
znakl'x,podle ktery’ch lze svételny kofen od osjatnlehjamfi rozliéit:
<br> 1.Schopnost uchovévat svételny’ e’ler jc v podstaté spojena s eraznou tendencl hllzy r1151
do hloubky.Pokud je svételny’ kofen kultivovén v matei'ském humusu,mflie kofenova’
hliza vn‘xstat do hloubek vétéich nei dva metry.(Dflsledek takto ztiieného pestovénl nés
nesml svédét k tomu,abychom chtéli tuto bytosmé podmlnénou vlastnost péstovz’ml
ullumit.)
<br> 21 P010113 listfi na vyhonclch je népadné,iivé“: listy mohou rfist na vyhonku po fiseclch proti
<br> sobé,stfidavé,j6dnotlivé,v péru éi dokonce ve trojici (viz obrézek 2) <.>
<br> Listy svételného kol‘ene majl Eervenoflalovy okrajl
<br> 4.Rezné plochy hlizy museji b}?! po uschnutl snéhové blle’,(Videno fyziologicky neprobihajl
iédne procesy oxidace‘)
<br> 5.Tvofl se pouze éisté samél,anebo éiste samiél rosIliny.Schopnost uklédat svételny e’ter
majl vyhradné samél rostliny‘ (Do dflsledku vzato mfiieme ztohoto dfivodu oznaéovat
ja.ko svételny kofen pouze tyto.)
<br> 6.PH sklizni prafitl do oél i necviéeného pozorovatele svételnost hliz,kterc’jsou mimoiédné
citlive’,kfehké a zranitelné a,<,> ztvrdnou“ teprve v pn'ibéhu nésledujlclch hodin <.>
<br> 7,Svételny koi'en zpflsobuje i v malinkf/ch dzlvkéch na’padny pocit sytosti.(Co se fyziologie
vyiivy tyée nelze na zéklade méfenl obsahonch létek tents jev vysvétlit.)
<br> E“
<br>
<br> Obr.2 - zx‘etelné rfiznost polohy listfi
<br> *) Vice k tomu v knize Adalbena von Keyserlingk Erinnerungen an fruhe Forsehungsarbeiten <,>
kterou vydalo nakladatelstvi Verlag der Kooperative Dfimau v Dfimau roku 1993 <.>
<br> Ohledné dal§ich informaci a semina’r’fl tflcajz'cz’eh se pe'stova'nz' a zpracova’m’
sve'telného kor'ene se mfiz'ete obracet na Annu T inclovou email <.>
anna‘tino...

Péstovéni svételného kof'ene
<br>
<br> M adh‘ Pacihulky nebo llclé mladé kofinky mfiicmc vysazovat d0 lchké humézm’ zcminy 0d
Hmmnic (2A (mm-a),Jcmné kofinky.ktcl'c’ s: pfibliiné p0 10-20 duech utvofi‘ ncncchtc
xyschnout.alc ani jc nepi‘cl *cjtc.Jakmile u? venku neni mrz'zz,jc moine’ pfedpéstované rostlinky
vysadit vcn‘
<br>
<br> Péstow’ml’: Pro péstovém’ Hctych mlady’ch koi‘inkfi éi vrchm’ch éésli dospélé rostliny jc nutné
pfiprmit hlubokc’ jém)‘.1,\‘_\,"§Cn'é pfikop) ncbo \‘ysokc’ beduy poloicné volné na zem.Svétclny
kofen rostc do \elké hloubky.Dvou a vicelmé rostliny‘ dorostou 1m,pii velmi pfiznhj’ch
podminkéch a1 2m.pmtojc polfcha mit dostatcéné hlubokoujz'lmu ncbo bednu (1 - 1,25m).Pm
péstovfini pacihulck staéi kvétinééc nebo nizké jzima shloubkou 30 32 50 cm (ale i Home
pi‘ipadéjc potfcha pfi péstovém’ zachoval royélc ‘m’ nalFi 61’1in 7 pisek-slz’ima-humus).Jelikoijc
sxétclny' kofcn popinava’ lostlina.potfcbuje pro svflj mist pevnou oporu (jako I‘d/.016) <.>
<br>
<br> Zcmina: Zeminn sc sklédé xc lfi éésu’ 7 pisek-sléma-humus.Jémy.éésteéné xvficnc’ pfikopy
ncbo bcdny jc ticba naplnit /,80% kfcmiéilym fiénl’m piskem (zrniwst 0/2 fiém’ pisck) a z 20%
vy kompostem.Mezi 1on dvé substrétm'é vrstvy so jako délici \"l'St\"d umisu’ asi 20 cm
vysu 'rswa mzvolnéné skim)" (ta 80 p0 zzLiypéni hlinou sm'ii zmi na 10cm) <.>
<br>
<br>
<br> ()dstup a hloubka: foipadé 25-30 cm hluboké omicc jc odstup rostlin 20 cm.Na slému
umisu’me nejprve vrstvu humusu hlubokou pfibliZné 20 cm a na m’ poloiime vodnrovné mladé
Help usllinky neho \r‘rchm’ east Jii dm élého km‘mm Nakonec jc pfikryjcmc asi S cm humusu <.>
PH péstovz’mi pacibulck sc \'§c poméro > p zpfisobi <.>
<br>
<br>
<br> Stanovifié: Rostliny épatne 5n silny r,prom je vhodné chrénéué stanovi§té.l’okud jste
rostlinky rychlili pod sklcm,jc tfcha pfi vysadbé ven dbét na pomalou aklimatizaci (chrénit pf—cd
slunccml
<br>
<br> Hnojem’: Hnnjimc dobl‘e V) réb'm (biodynmnicky pfipravenym) kompostem.Dobfc 53 pm
Imojcm’ osvédéilajicha z.kopf V ncbu jinych rostlin‘ lmojime 0d sv.Janajcdnnu za I4 dni <.>
<br>
<br> Biodynamické preparéty
<br> Rohfiéck: aplikujcmc 10 dni pfed vyisadbou na pfipravenou pfldu.Druhy a Ifcti postfik pouiijemc
krétcc p0 vyraicm’ a kolem su 1mm
<br> Kfcmendéek: aplikujcmc poprvc'; jakmilc se objcvi prvm’ listky.poté widy kolcm fiplhku.pFi
V)’ chodu Slunce <.>
<br> SkliLefi: Na pndzim.r17“.usychajx’ listy a popinavy stonek Izc snadno oddélit od koi‘ene se rostlina
Vykope.Kofen j: \v' (Ease sklizné velmi kichky' a lehce zranilelny,prom je potfeba s m’m naklfidat
s velkou opatmostl’.Koicn i pacibulky se uskladni podobné jako kofenové zelenina.Nejlépe
\ podzcmnim sklcpé,Kofcn muie i pfezimovat v pfidé.v tomto ph’padéjc potfcba 7.v)"§it ochranu
proii pfipadnj'm silnéjsim mrzmim (zcminom chvojim,listim)‘
<br> Pouiiti:
<br> pokud chceme vyuiit kvalitu svétclného éteru,je potfeba chréni! koi‘en a pi‘ipravené jidlo z néj
pied vlivem elektromagnetického zéi‘cm" Uloiime hojinam nei do lednice ajidla pfipravujeme
bez pouiiti elektricki/ch pfistrojl) <.>
<br> Konzumuje se vSe — mladé listy,pacibulky,koi‘en.Pfipravuje se na v§echny zpflsoby - su§eny <,>
éerstvy syrovy,vafeny du§eny,smaieny.Chutné neutrélné,talkie se dé pfidévat dojakéhokoli
jidla‘ Pm svételny kofenje typické,is obsahuje slizové Iélky.Na iczuje bily,lepkavy.Chutné
lehce,slizové,rychle zasytl’,Nejlep§ije zaéit doma péstovat a pfibrat ho postupné do Zivma <.>
<br> _4_
<br> Svételny kof‘en
<br> (botanicky nézev jam Einsky,Dioscorea batatas)
Z fyzidlogie vyiivy
<br> Svételn)? kofen chutné dobfe jako zelenina anebo kaée.Hlizy obsahuji §krob <,>
bilkoviny,tuk,amylézu,aminokyseliny,saponiny,polysachaxidy,slizové létky <,>
vitaminy a 31 rfiznych stopovych prvkfi.Zvlé§tnost svételného kofene v§ak
nespoéivé jen vhojnosti a méfitelnosti obsaienych létek a vjejich vyvéieném
poméru,anri piedev§im vtom,ie hliza obsahuje vysoky a jedineény potenciél
svételne’ho éterut
<br> Podle dr‘ Rudolfa Steinera (Koberwitz 17.6.1924) mi tato rostlina jako jediné
moinost uchovévat svételny éter,ktery élovék potfebuje stale vice také
<,>,substanciélni“.V mediciné se hovofi o svételne’ laitkové vyméné,které se sta’le vice
<,>,ztemfiuje“,coi je dokonce zvnéj§ku méfitelné.To je zapfiéinénojednak,<,> modem1’“
Vyiivou,jednak sta'le omezenéjéi schopnosti élovéka pfijl’mat svétlo smyslonmi
organy <.>
<br> Svételny kofen coby nosié svételného éteru lze rfiznym zpfisobem zpracovat‘ Podle
éinské bylinkéfské knihy mfiieme o jeho pfisobeni fici: sladlgfi,neutra’lm’,pfisobi na
fimkci sleziny,plic a ledvin‘
<br> Doporuéuje se jist kofen,<,> éasto a hodné“,protoie orgény zavlaiuje a tonizuje
(posilfiuje),mé schopnost vyrovnévat nedostatky a vyiivovat jin.Také vysledky
jeho zkréélovaciho pfisobem’ na kfiii a vlasy jsou jii dlouho zuéme': hladka' a hebka’
plet',lesklé a silne’ vlasy <.>
<br> Svételny kof'en podporuje trévem’ a chut’ kjidlu,odvodfiuje,stimuluje endokrinm’
ilézy,posiluje slezinu a plice,vyiivuje esenci semene,omlazuje,sniiuje cukr v kwi
a pfisobi obecnéjako vysoce Liéinny...

\ _ wawmpw‘
1— srfrg/r’mém/WW
wé‘MZW/W {WW ‘9“
<br> WW Wax/gamma
§fl,CESKY ZAHRADKAfisK? SVAZ.o.e.{64“
<br> Kokycanava 1 5,1 30 00 Praha 5-Ziikov @
<br> Q Tel.: 222 782 710,222 781 775,fax: 222 782 71 1
\,e—mail: ustredi@zahradkari.oz,redakce@zahradkari.cz,predplatne@zahradkari.cz cm";
<br> 0 Z S WWW.zahradkariucz www.2ahradkar.org