lLÝKOŽROUTl (KÚROVQ) „„ VÁŽNÁ HRCZBA emo BMW—'OVÉ LESVŠ
<br> Dlouhodobý srážkový deficit negativně působí na vitalitu lesních porostů,zejména pak smrkových (mají plochý kořenový systém pronikající pouze několik decimetrů do půdy),což ovlivňuje obra- nyschopnost proti různým škodlivým organismům,především pak podkornímu hmyzu,tedy i kůrovcům.Extrémně XXXXX XXX XXIX způsobil významné oslabení smrkových porostů,což se zřetelně projevilo nárůstem napadených stromů a porostů kůrovci.Vý— znamné poškození suchem lze přitom očekávat i v následujících letech <.>
<br> Opatření proti zamezení vzniku škod jsou zakotveny v legislativě,takže v případě jejich nedodržení mohou následovat sankce,což je jistě nepříjemné.Každý vlastník musí dle zákona o lesích (č.289! | 995 Sb.) avyhlášky o ochraně lesa (č.IO III 996 Sb <.>,v platném znění) provádět taková opatření,aby zabránil působení škodlivých činitelů,tzn <.>,že musí škůdce moni- torovat a evidovat,preventivně branit jejich vývoji a šíře- ní a v případě vzniku škod provést taková opatření,která zabrání dalšímu šíření škůdce a vzniku dalších škod.V pří- padě napadeni stromů kůrovci musí tyto stromy ihned vytěžit a náležitě asanovat.Na smrku jsou nejnebezpečnější lýkožrout smrkový (lps typographus),lýkožrout severský (lps duplicatus) a lý- kožrout lesklý (Pítyogenes chalcographus) <.>
<br> Co to jsou kůrovcí?
<br> Brouci,jejichž vývoj (vajíčko-larva-kukla-dospělec) probíhá v lýku pod kůrou napadených stromů.Žírem dospělců a larev v Iýku vzniká typický požerek.Žír vážně poškozuje vodivá pletiva na- padeného stromu a při silném napadení vede k jeho odumření <.>
<br> Lýkožrout smrkový (cca 5 mm) napadá především čerstvě od- umřelé dříví (polomy,vytěžené dříví v porostu nebo na skládkách).dále pak oslabené stojící stromy (např.suchem) a při přemnože-
<br> ní i zdravé stojící stromy.Vývoj probíhá pod kůrou na kmenech
<br> Dospělec lýkožrouta smrkového
<br> dospělých smrků s výjimkou jejich vrcholku (nejčastěji od stáří 60 let.výjimečně i mladších).jeho vývoj trvá obvykle 6 — lO týdnů.v závislosti na teplotě <.>
<br> Rozvinutý požerek lýkožrouta smrkového
<br> Lýkožrout severský (cca 4 mm) škodí především na Moravě a ve Slezsku.je velmí podobný předchozímu druhu.zpravidla i včet- ně délky vývoje.Napadá však pouze stojící stromy,a to v koruno-
<br> vé.slabší casti kmene <.>
<br> Lýkožrout lesklý (cca 2 mm) se vyvíjí pod kůrou větví sta- rých smrků,ve vrcholové čás- ti koruny nebo na mladých stromcích; na kmeni dospělých smrků ve střední a spodní části se vyskytuje méně často.Vývoj trvá 6 — IO týdnů <.>
<br> Požerek Iýkožrouta lesklého
<br>,f-,|.<.> „a
<br> Na stojících stromech je prvním symptomem přítomnost drtinek na patě kmene.Na kmeni se objevují závrty,doprovázené často výrony pryskyřice (pozor: v případě oslabení suchem k tomuto smolení často nedochází).Posléze dochází k barevným změnám jehliv',které postupně rezne a opadává.Dochází také k opadávání
<br> kůry,napřed na malých ploškách,později prakticky na celém kmeni <.>
<br> Napadené stromy již nelze zachránít,je nutné je urychleně pokácet a následně asanovat.Na ležících stromech se nacházejí závrtové otvory,vedle kterých se objevují hromádky rezavých drtinek <.>
<br> Drtinky na ležícím kmenu
<br> "ovc ír “." <,>
<br> „
<br> ? nv lesnich Dní“ ms" <,>
<br> Zásady ochrany lesních porostů proti škodlivému působení kůrovců lze obecně shrnout do tří bodů (a také je třeba je dů— sledně dodržovat):
<br> ) odstraňování atraktivního materiálu pro vývoj kůrovců z lesních porostů (preventivní opatření);
<br> ; soustavné vyhledávání a asanace napadeného dříví před výletem kůrovců:
<br> ; dočišt'ování ohnisek žiru pomocí odchytových zařízení (lapáky,otrávené lapáky,feromonove' lapače) <.>
<br> “r:—:"? vní ona r <,>
<br> Prevence spočívá zejména v odstraňování atraktivního materiálu pro namnožení kůrovcůjde především o včasné zpracování polo- mového dříví a odstranění dříví z těžby <.>
<br> 'Laoátw
<br> Lapák je pokácený a odvětvený strom,podložený (aby brouci mohli využít celou plochu kmene) a zpravidla zakrytý větvemi (zpomalení vysychání kůry).Kácí se před předpokládaným začát- kem rojení,tj.zpravidla do konce března.Lapáky se musí kontro- lovat,a to především z důvodu jejich obsazení.aby bylo možné včas přikácet další lapáky.Ty se přikacují,je-li lapák plně obsazen (cca ! závrt na | dml v nejhustěji napadené části kmene).Sou- časně se kontroluje vývoj lýkožroutů,aby bylo možné lapáky včas asanovat <.>
<br> Lapa'k zakrytý větvemi
<br> a <.>
<br> ?Zeí-omonové laps Feromonový lapač je umělohmotná past,ve které je vyvěšen je- den feromonový odparník.Lapače stavíme opět na ohrožená mís- ta (kůrovcová ohniska.kde se lýkožrout v předchozím období vy—
<br> skytoval,čerstvé kalamitní holiny,osluněné porostní stěny apod.) <.>
<br> Feromonové lapače kontrolujeme a přitom Odebíráme zachycené
<br> brouky,které počítáme; při větším množství je můžeme odměřit — | ml (po odstranění hrubých nečistot) je 35 lýkožroutů.Kont- roly provádíme v interv...