1
<br>
<br>
<br>
XVIII.ročník 91.číslo červen 2017
<br>
<br> Ruce vidí.<.> <.>
<br>
Pozorný čtenář TL si jistě připomene,jak v září 2014 v č.75 bylo povídání s panem Václavem
<br> Vinšem o jeho práci v truhlářské dílně.Tato dílna však neosiřela.Jeho dcera Váša ji znovu svojí
<br> prací oživila.Zařídila si zde výtvarný ateliér.Už to není materiál dřevo,ale šamotová hlína <.>
<br> Změnilo se i pracovní vybavení: hoblíky a pilky nahradil modelovací stojan,různé police a
<br> nezbytná elektrická vypalovací pec <.>
<br> Mgr.Václava Turková,rozená Vinšová se narodila v r.1957.Dětství,mládí a značnou část svého
<br> života spojila s Tachlovicemi.Se zdravotními problémy,nejprve sluchu,se potýkala od mala <,>
<br> později se přidalo i onemocnění zraku.S těmito problémy absolvovala masérské kurzy a
<br> provozovala v praxi.Problémy se zrakem se stupňovaly až do stádia slepoty.Přesto tento životní
<br> úděl přijala,nevzdávala se a dále se vzdělávala.Úspěšně absolvovala teologickou fakultu.V letech
<br> 2014 – 16 se věnovala studiu sochařského řemesla a dějinám výtvarného umění v Mezinárodním
<br> centru Axmanovy techniky modelování pro nevidomé v Tasově.Od července 2016 se věnuje
<br> hmatovému modelování,tvorbě soch,bust,reliéfů a zahradních nádob <.>
<br> Při své práci využívá Axmanovu techniku modelování pro nevidomé,jejímiž autory jsou XXXXXX a
<br> Ing.Arch.Tereza Axmanovi.Tato metoda spočívá v XXX,že nejprve si nevidomý musí vytvořit
<br> kostru zamýšleného díla.Kostra se tvoří pomocí vymodelovaných hadů ze šamotové hlíny.Hady
<br> si lze představit jako dlouhé válečky,které se kladou na sebe do žádaného tvaru sochy či nádoby a
<br> zevnitř se k sobě pevně přimodelovávají.Z vnější strany zůstávají hady čitelné.Hady mají tu
<br> výhodu,že pomáhají nevidomému k lepší orientaci na kostře sochy a v umísťování detailů a
<br> zachování proporcí.Když je kostra sochy takto připravena,pak začíná vlastní modelování díla <.>
<br> S plastikou „Hieronymus Lorm,objevitel nových cest“
<br> zvítězila r.2016 ve výtvarné soutěži pro hluchoslepé.Hliněná
<br> socha zpodobňuje hluchoslepého básníka,filosofa a novináře
<br> Hieronyma Lorma (vlastním jménem Heinricha Landesmanna
<br> 1821-1902),autora dotykové abecedy pro hluchoslepé <,>
<br> používané dodnes <.>
<br> Váša,jak ji všichni oslovujeme,je rovněž literárně činná <.>
<br> V soutěži pro hluchoslepé v r.2016 dosáhla na 2.místo prózou
<br> „Hliněné opojení aneb pohádka mého života“,ve které
<br> přibližuje svou cestu ke keramické tvorbě.“Byla jsem přímo
<br> fascinovaná sochami od nevidomých autorů.Byl to pro mne
<br> klíčový okamžik,protože jsem najednou pochopila,že i ruce
<br> vidí.Ale před lety,když jsem přestala vidět,jsem si říkala,že
<br> rukama už nikdy nic dělat nemůžu.Přijala jsem to jako fakt a
<br> nezabývala jsem se tím více.Jenže to,co je v člověku se nedá
<br> jednoduše odstřihnout.Jde o obrovskou vnitřní sílu,která při
<br> setkání člověka s krásou povznáší.A já jsem od prvního setkání se sochami v Tasově věděla,že to
<br> je ono,co chci umět.Jako by se otevřel jakýsi dosud nepoznaný vnitřní prostor,který je obrovský <,>
<br> ale zároveň nesmírně přitažlivý,kde je mi dobře a mám pocit,že jsem v hlíně našla sama sebe <.>
<br> Našla jsem něco,co jsem hledala celý život,aniž bych to tušila.Užívám si chvíle,kdy mé RUCE
<br>
<br> 2
<br>
<br> VIDÍ a opět mohu tvořit něco nového.A XXX mi můj život připadá jako zázrak,protože bohatství
<br> mého života se odehrává za zrakem.Musela jsem nejprve ztratit zrak,abych objevila tak krásné
<br> staré sochařské řemeslo a pochopila,že hezké věci se mohou tvořit také jen hmatem <.>
<br> „Co je důležité,je očím neviditelné.<.>.<.> a nejlépe vidíme srdcem,“ řekl Malý princ a já jsem mu
<br> vždy věřila.“
<br> Mgr.Václava Turková slaví v těchto dnech své narozeniny.Přejeme jí stále dobrou náladu a
<br> zdraví a mnoho dalších výtvarných a literárních úspěchů <.>
<br> Příklady její tvorby a mnoho dalších informací lze shlédnout na www.rucevidi.cz
<br>
<br>
Reliéf domovní znamení Kočka před vchodem
<br> L.Ž.a A.T <.>
<br>
<br> Projekt „Revitalizace Radotínského potoku“
<br>
Několik měsíců panuje v okolí Radotínského potoka čilý pracovní ruch.Správce toku Povodí
<br> Vltavy,státní podnik,Praha jako investor projektu „Revitalizace Radotínského potoku“ zajistil
<br> rozsáhlou úpravu toku od mostu v obci po Prostřední mlýn <.>
<br> Koryto potoku se co nejvíce vrátí na původní místa,odstranění betonového opevnění umožní
<br> obnovení meandrů řečiště.Součástí úprav je výstavba velkého rybníku s plochou větší než jeden
<br> hektar a čtyř menších tůní.Obnoví se také bývalá tzv.Nádržka (v projektu vedená jako Štičkova
<br> tůň),dřívější zdroj vody potřebné k pohonu vodního mlýna.Místo současného mostku u čistírny
<br> odpadních vod se postaví nový o nosnosti dvanácti tun <.>
<br> V nedávné době se odstranily vzrostlé stromy a keře,které vyrostly na nánosech v Nádržce <.>
<br> Pokračují zemní práce pro výstavbu vodních děl <.>
<br> Do rybníka...