Proměna tradiční velikonoční obchůzky v obci Nová Ves u Prahy od čtyřicátých let 20.století do počátku 21.století1 XXXXXX XXXXXXXXX XXXXXX XXXXXXXXX,The transformation the traditional Easter trick-or-treating underwent in XXX village of Nová Ves near Prague XXXX XXX XXXXs to XXX early XXst century The paper depicts the traditional Easter trick-or-treating,or also called clappering,in XXX village of Nová Ves in XXX district of Prague-East in Central Bohemia.Based on memories of contemporaries and direct participants,the paper reconstructs the oldest verifiable trick-or-treating in XXX XXXXs.It looks into the gradual transformation that trick-or-treating underwent in XXX decades that followed,both regarding its form and content.It examines its specific characteristics as well as similarities with other demonstrations of this quite popular tradition and also depicts today’s trick-or-treating.Keywords Easter habits and customs,carols,Easter clappering,rituals and rites,traditions Svátky církevního kalendáře i rytmus zemědělských prací hrají v životě současné středočeské vesnice minimální roli,přesto do dnešní doby přežívají některé tradiční zvyky spjaté například s velikonočním obdobím.Jejich dodržování dnes již není společensky závazné,nicméně si svůj vliv podržely.V obci Nová Ves,2 která leží v Polabské nížině v okrese Praha-východ asi 6 km od hranice hlavního města Prahy,se do současnosti dochovala tradice velikonočního řehtání,jež bylo součástí většího rituálu spojeného s jarní výroční obřadností.Velikonoční svátky vrcholící v pašijovém týdnu se v lidovém prostředí časově překrývají s kolektivní oslavou nového vegetačního roku,spojenou s obřadními formami zahájení zemědělských prací.3 Jde o období na obřadní a obyčejové tradice velmi bohaté,odpovídající výjimečnému postavení Velikonoc v rámci celého liturgického roku a v lidovém prostředí i začátku nového hospodářského roku.V Nové Vsi z obřadů a lidových obyčejů spojených například s Květnou nedělí pamětníci zmiňují dnes již zapomenutý obyčej polykání v kostele svěcených “kočiček”,jimž místní přisuzovali ochrannou funkci.Hojně rozšířený byl rovněž velikonoční lidový obyčej obřadního umývání.Podle vzpomínek zdejší rodačky4 posílali rodiče ještě na počátku padesátých let 20.století své děti o svatém třídení (od Zeleného XXXXXXX do Bílé soboty) k rybníku na Zlonínském potoce,protože věřili,že ranní mytí o Svatém týdnu má zvláštní ozdravnou moc a chrání proti různým nemocem.Rituální očistu ve stejných dnech prováděli také chlapci – řehtači,a to v rámci ranního velikonočního řehtání.Polykání kočiček i obřadní umývání,pamětníky zmiňované ještě v padesátých letech 20.století,v následující dekádě zaniklo.Stejně jako na mnoha místech je i v Nové Vsi dosud živý zvyk chození o Velikonočním pondělí s pomlázkou na koledu.V poválečném období chodily v pondělí koledovat především malé děti,chlapci i dívky,do domů nejbližších sousedů,příbuzných a známých,na přelomu čtyřicátých a padesátých let rovněž do velkých hospodářství.Starší chlapci a muži s pomlázkou chodili vyšlehat své příbuzné a známé nebo se vydávali za určitými dívkami,kterým se za vykoledované velikonoční vejce (vařené a barvené) později odměnili perníkovým srdcem koupeným o nejbližší pouti u sv.Vojtěcha v Neratovicích.Děti kromě barvených vařených vajec dostávaly i drobné peníze,které si schovávaly na již zmíněnou Vojtěšskou pouť.V posledních 1 Za pomoc při výzkumu děkuji mj.starostovi obce panu Jiřímu Melicharovi.2 V obci až do konce 20.století žilo většinou kolem 200 až 250 obyvatel.Za posledních pět let se počet obyvatel a rozloha obce zvedly na více než dvojnásobek.3 Věra FROLCOVÁ,Velikonoce v české lidové kultuře,Praha 2001,s.41.4 Narozena 1937.letech chodí s pomlázkou po vsi na koledu malé děti předškolního a mladšího školního věku (chlapci i dívky) za doprovodu jednoho z rodičů (většinou otce),a to k nejbližším sousedům a příbuzným.Chlapci školního věku,pokud se účastní velikonočního řehtání,koledují – vyřehtávají (někteří s pomlázkou) na Bílou sobotu,v pondělí již koledovat nechodí.V případě starších chlapců a dospělých mužů má chození s pomlázkou podobu zábavy a setkání.Spolu s chozením na pomlázku se z bohaté škály velikonočních zvyků v současné době v obci provozuje také obchůzka s trakaři.5 Chlapecká velikonoční obchůzka s hlučícími nástroji odvozená z liturgie pašijového týdne,kdy v kostelích od „Gloria“ na Zelený XXXXXXX do „Gloria“ na Bílou sobotu umlknou zvony,„odletí do Říma“ a jejich zvuk nahradí hrkání trakařů,je i na počátku 21.století živou součástí velikonočních svátků mnoha českých obcí.6 XXXXXXX XXXXXXXX ji řadí k dalším velikonočním rituálům s očistnou a ochrannou funkcí,jako je třeba rituální umývání na Velký pátek,jehož původ je třeba hledat v předkřesťanské magii jarního novoročí.7 Charakteristické pro velikonoční řehtání je střídání úmyslně vydávaného hluku a mlčení s mluvenými a zpívanými projevy,8 přičemž hlučení je vysvětlováno jako archaický projev magických praktik,jež měl...