str.1 z 3
<br> Č.j.SVS/2018/064255-C
<br>
<br> NAŘÍZENÍ STÁTNÍ VETERINÁRNÍ SPRÁVY
<br>
<br>
<br> Krajská veterinární správa Státní veterinární správy pro Jihočeský kraj (dále jen KVS SVS pro Jč kraj)
jako místně a věcně příslušný správní orgán podle ustanovení § 49 odst.1 písm.c) zák.č.166/1999
Sb <.>,o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon),ve znění
pozdějších předpisů,v souladu s ustanovením § 54 odst.1 písm.a),odst.2 písm.a),odst.3 a § 76
odst.3 veterinárního zákona nařizuje tato :
<br> Čl.1
<br> ochranná a zdolávací opatření
<br> v souvislosti s výskytem nebezpečné nákazy – moru včelího plodu
<br>
<br> Čl.1
<br> Vymezení ochranného pásma
<br> Vzhledem ke zjištění nových ohnisek nebezpečné nákazy - moru včelího plodu,na katastrálním území
Hospříz,Jindřichův Hradec,Jindřiš a Otín v okrese Jindřichův Hradec,vymezuje KVS SVS pro
Jihočeský kraj ochranné pásmo,které zahrnuje tato katastrální území:
<br> Blažejov,Dolní Pěna,Dolní Skrýchov,Dvoreček,Horní Skrýchov,Hospříz,Hrutkov,Jindřichův
Hradec,Jindřiš,Kačlehy,Kunějov,Matějovec nad Nežárkou,Otín u Jindřichova Hradce a
Rodvínov
<br> v okrese Jindřichův Hradec <.>
<br>
<br> Čl.2
<br> Opatření v ochranném pásmu
<br> 1) Ochranná a zdolávací opatření ve vymezeném ochranném pásmu se týkají všech chovatelů včel <,>
kteří mají svá včelstva umístěna na dotčeném území <.>
<br> 2) Zakazují se veškeré přesuny včelstev a matek z ochranného pásma.Přemístění včelstev nebo
XXXXX do ochranného pásma za účelem obnovení chovu včel a přemístění včelstev a matek uvnitř
ochranného pásma je možné jen se souhlasem KVS SVS pro Jč.kraj vydaným na základě písemné
žádosti chovatele včel,doložené negativním výsledkem laboratorního vyšetření směsného vzorku
měli na původce moru včelího plodu <.>
<br>
<br> str.2 z 3
<br> 3) Chovatelům včel uvedeným v čl.2,odst.1 se dále nařizuje v období nejpozději do 30.06.2018
zajistit odevzdání směsných vzorků měli k laboratornímu vyšetření na přítomnost původce
moru včelího plodu na KVS SVS pro Jč kraj - pracoviště v Jindřichově Hradci,pokud toto
vyšetření již nebylo provedeno v posledních 12 měsících.Odevzdání vzorků měli
prostřednictvím ZO ČSV lze uskutečnit v případě,že příslušná ZO ČSV bude žádat,na základě
vystavené plné moci zmocňujících chovatelů včel,o náhradu nákladů vynaložených na vyšetření
měli v ochranném pásmu moru včelího plodu,přičemž kopii plné moci předloží při odevzdání vzorků
příslušnému úřednímu veterinárnímu lékaři <.>
<br> 4) Směsný vzorek měli bude získán smícháním max.10 dílčích vzorků od jednotlivých včelstev (úlů)
na stanovišti do jednoho směsného vzorku,v případě většího počtu včelstev na stanovišti chovatel
zajistí adekvátní počet takto vytvořených směsných vzorků měli.Hmotnost směsného vzorku musí
být nejméně 1,5 g (kávová lžička).U včelařů,kde nebude moci být provedeno výše nařízené
laboratorní vyšetření směsného vzorku včelí měli,se nařizuje umožnit provedení klinické prohlídky
včelstev s rozebráním díla úředním veterinárním lékařem KVS SVS pro Jč kraj <.>
<br> 5) V případě pozitivního bakteriologického nálezu původce moru včelího plodu – Paenibacillus larvae
ve směsném vzorku měli,se nařizuje dotčeným chovatelům včel umožnit provedení klinické
prohlídky všech včelstev na stanovišti s rozebráním díla úředním veterinárním lékařem KVS SVS
pro Jč.kraj <.>
<br> 6) Před skončením roční pozorovací doby se chovatelům včel nařizuje provést podle pokynů
KVS SVS pro Jč kraj,bakteriologické vyšetření směsných vzorků včelí měli,odebraných v
předjaří v roce 2019 způsobem,stanoveným v čl.2 bodu 4 tohoto nařízení <.>
<br>
<br> Čl.3
<br> Poučení o nákaze
<br> Mor včelího plodu je nebezpečná nákaza včel,způsobená sporotvornou baktérií Paenibacillus larvae <,>
která převážně postihuje zavíčkovaný včelí plod.Nákaza se šíří infikovanou potravou,zalétavými
včelami a roji,infikovanými plásty,úly a včelařským příslušenstvím i včelími produkty.Nákazu mohou
rozšiřovat roztoči a jiní škůdci.Příznaky se projeví až u zavíčkovaného plodu.Plást bývá nepravidelně
zakladen (mezerovitý plod),víčka jsou ztmavlá,propadlá,občas proděravělá.Napadené larvy mění
barvu z perleťově bílé na šedožlutou až tmavohnědou a přeměňují se na lepkavou,hlenovitou hmotu <,>
která se dá z buněk vytáhnout jako vlákno dlouhé několik centimetrů.Konečným stadiem rozložení larvy
je příškvar,který pevně lpí na spodní stěně buňky <.>
<br>
<br> Čl.4
<br> Sankce
<br> Za nesplnění nebo porušení povinností vyplývajících z těchto mimořádných veterinárních opatření může
správní orgán podle ustanovení § 71 nebo § 72 veterinárního zákona uložit pokutu až do výše:
a) 50 000 Kč,jde-li o fyzickou osobu <,>
b) 2 000 000 Kč,jde-li o právnickou osobu nebo podnikající fyzickou osobu <.>
<br>
Čl.5
<br> Společná a závěrečná ustanovení
<br> Náhrada nákladů a ztrát vzniklých v souvislosti s nebezpečnými nákazami se řeší dle zákona
č.166/1999 Sb <.>,o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon) <,>
v platném znění <.>
<br> Na...