Dědický odkaz a pořízení pro případ smrti
Vážené čtenářky,Vážení čtenáři <,>
dnešním článkem si objasníme
možnosti,jak lze nakládat
s majetkem pro případ smrti <.>
Tedy jak lze podle nového
občanského
zákoníku
věc
odkázat či zasáhnout do dědictví <.>
Problematiku dědictví upravuje
zák.č.89/2012 Sb.Nově je
zaveden pojem tzv.„pořízení pro
případ smrti.“ Do této kategorie
řadíme závěť,dědickou smlouvu
a dovětek <.>
Závěť je odvolatelný projev
vůle,kterým zůstavitel (ten,který
zemře) pro případ své smrti
osobně zůstavuje podíl na
pozůstalosti.Jedná se prakticky
řečeno o listinu,kterou osoba za
svého života vyjadřuje své přání
či vůli,jak chce rozdělit svůj
majetek a jiný obsah pozůstalosti
po své smrti <.>
Závěť je jednostranná a může být
sepsána vlastní rukou nebo cizí
rukou a podepsána před svědky <.>
Další možností je sepsat závěť
veřejnou listinou,tedy nejčastěji
za součinnosti notáře.V obou
způsobech
je
rozdíl
jak
personální tak finanční,neboť u
notáře s určitými výjimkami
nemusí být přítomni svědci <,>
avšak je nutno hradit cenu za
notářskou službu <.>
<br> V případě úmrtí pak řádně
sepsaná neodvolaná a nejnovější
závěť „promluví do dědictví“ a
dědického řízení <.>
Dědická smlouva je dvoustranná
a také se projeví v následném
dědickém řízení,neboť zůstavitel
touto smlouvou povolává druhou
smluvní stranu za dědice a tato
svou roli přijímá <.>
Dědická smlouva oproti závěti
musí být uzavřena vždy ve formě
veřejné listiny,tedy zejm.u
notáře a nese tak s sebou vyšší
poplatky za zřízení oproti závěti
psané vlastní rukou <.>
Dovětek je shodně se závětí
možné sepsat vlastní rukou či cizí
rukou se svědky,anebo u notáře
veřejnou listinou.V dovětku lze
dědici stanovit podmínku,za
které bude dědit či například
uložit dědici příkaz něco vykonat <.>
Dovětek opět „promluví do
dědictví“ a ovlivní postavení
dědiců v dědickém řízení o
pozůstalosti <.>
Dalším účelem dovětku může být
zřízení tzv.odkazu.Odkaz není
zákonem řazen jako v úvodu
zmíněné pořízení pro případ
smrti.Odkaz tedy stojí vedle tří
uvedených
(závěť <,>
dědická
smlouva,dovětek),avšak svými
účinky se těmto pořízením blíží <.>
<br> Odkazem zůstavitel nařídí,aby
zamýšlená osoba odkazovníku
vydala předmět odkazu.Tato
nesrozumitelná konstrukce lze
jednoduše vysvětlit na příkladu <.>
Zůstavitel (ten,který zemře a
zanechá po sobě nějaký majetek)
chce například odměnit svého
kamaráda,že se o něj ve stáří
staral a pečoval.Proto sepíše
vlastní rukou dovětek s odkazem <,>
kde
nařídí
dědicům <,>
aby
kamarádovi vydali 20.000,- Kč <.>
Odkázat lze zmíněné finanční
prostředky,pohledávku nebo věc <.>
Závěrem lze tedy shrnout,že
občanský
zákoník
upravuje
vícero možností,jak ovlivnit
dědictví a osobně rozhodnout
ještě za života,kdo bude po smrti
s majetkem disponovat.Každý
způsob má své výhody a při
jejich sepisu je vhodné důkladně
zvážit,který je právě pro daný
případ ten nejvhodnější <.>